Duinské elegie

Recenze čtenářů

V recenzích se zdůrazňuje, že překlad „Duinových elegií“ je vysoce hodnocen jako lepší než jiné verze. Objevují se však nespokojenosti s jeho dostupností, zejména v elektronických formátech.

Nejlepší dostupný překlad, dobře napsaný, čtenáři vysoce hodnocený, s emocionální hloubkou.

Není k dispozici ve vydání pro Kindle, určité záměny s jiným překladem Stephena Mitchella.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Duino Elegies

Obsah knihy:

Duinské elegie (německy Duineser Elegien) jsou sbírkou deseti elegií česko-rakouského básníka Rainera Marii Rilkeho (1875-1926).

Rilke, který je "všeobecně uznáván jako jeden z nejlyričtějších německojazyčných básníků", začal elegie psát v roce 1912, když byl hostem kněžny Marie von Thurn und Taxis (1855-1934) na zámku Duino nedaleko Terstu u Jaderského moře. Básně o celkové délce 859 veršů byly princezně věnovány při jejich vydání v roce 1923.

Během tohoto desetiletého období elegie dlouho ležely nedokončené, protože Rilke často trpěl těžkými depresemi - zčásti způsobenými událostmi první světové války a povoláním do vojenské služby. Kromě krátkých epizod psaní v letech 1913 a 1915 se Rilke k dílu vrátil až několik let po skončení války. S náhlou, obnovenou inspirací - psal ve zběsilém tempu, které popisoval jako "bezbřehou bouři, hurikán ducha" - dokončil sbírku v únoru 1922 během pobytu v Ch teau de Muzot ve Veyras ve švýcarském údolí Rhôny.

Po jejich vydání v roce 1923 a Rilkově smrti v roce 1926 byly Duinské elegie kritikou a vědci rychle uznány za jeho nejvýznamnější dílo. (wikipedia.org)