Skrz zrcadlo

Recenze čtenářů

V recenzích na knihu „Through the Looking Glass“ se mísí ocenění její literární hodnoty, nostalgický vztah k dětství a kritika některých vydání, která postrádají poezii a ilustrace. Mnozí chválí původní ilustrace a nápaditý styl psaní Lewise Carrolla, zatímco někteří vyjadřují zklamání z chybějícího obsahu v digitálních verzích.

⬤ Silná nostalgie a kouzlo spojené s příběhem
⬤ Kvalitní původní ilustrace v některých vydáních
⬤ Poutavé a nápadité vyprávění
⬤ Dostupné verze, které zachovávají původní text a strukturu bez zkrácení
⬤ Ideální pro děti i dospělé
⬤ Výborná volba jako dárek pro mladé čtenáře.

⬤ Některá vydání pro Kindle postrádají významný obsah, jako je poezie a ilustrace
⬤ Některé verze nemusí odpovídat potřebám vědeckého citování
⬤ Pro některé čtenáře je próza náročná na vokalizaci
⬤ Obavy ohledně kvality volných verzí a digitálních formátů ve srovnání s tištěnými kopiemi.

(na základě 356 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Through the Looking-Glass

Obsah knihy:

Jedno bylo jisté, bílé kotě s tím nemělo nic společného: -Bylo to výhradně vina černého kotěte. Bílé kotě si totiž už čtvrt hodiny nechávalo od staré kočky umývat obličej (a snášelo to docela dobře, když uvážíme, že).

Takže vidíte, že v té nepleše nemohlo mít prsty. Dinah umývala obličej svým dětem tak, že nejdřív nebožátko jednou tlapkou přidržela za ucho a pak mu druhou tlapkou třela celý obličej, ale špatným směrem, začínala u nosu: a právě teď, jak jsem říkal, usilovně pracovala na bílém koťátku, které leželo docela klidně a snažilo se mrouskat - bezpochyby cítilo, že je to všechno určeno pro jeho dobro. Ale černé kotě bylo hotové už dříve odpoledne, a tak zatímco Alice seděla schoulená v koutě velkého křesla a napůl si povídala sama se sebou a napůl spala, kotě si hrálo velkou hru s klubkem česance, které se Alice snažila smotat, a převalovalo ho sem a tam, dokud se zase celé nerozmotalo.

A tam byl rozprostřený po krbové římse, samý uzel a klubko, a uprostřed běhalo kotě za svým vlastním ocasem. "Ach, ty zlobivá potvůrko! " zvolala Alenka, chytila kotě a dala mu malou pusu, aby pochopilo, že je v nemilosti. "Opravdu, Dinah tě měla naučit lepšímu chování! Měla bys, Dinah, víš, že bys měla! " dodala, vyčítavě se podívala na starou kočku a promluvila tak příkře, jak jen to dokázala, a pak se vyškrábala zpátky do křesla, vzala s sebou kotě i česanec a začala znovu motat klubko. Ale moc rychle jí to nešlo, protože pořád mluvila, někdy ke kotěti, někdy sama k sobě. Koťátko sedělo velmi skromně na jejím klíně, předstíralo, že sleduje postup navíjení, a tu a tam natáhlo jednu tlapku a jemně se dotklo klubíčka, jako by jí rádo pomohlo, kdyby mohlo. "Víš, co je zítra, Koťátko? "Začala Alice. "Uhodla bys to, kdybys byla se mnou nahoře v okně - jenže Dinah ti uklízela, takže jsi nemohla. Dívala jsem se, jak kluci nosí klacky na táborák - a ten chce spoustu klacků, Kitty! Jenže se tak ochladilo a napadlo tolik sněhu, že toho museli nechat.

Nevadí, Kitty, zítra se půjdeme podívat na táborák." Tu Alice omotala kotěti kolem krku dvě nebo tři otáčky česance, aby viděla, jak to bude vypadat: to vedlo ke zmatku, při němž se klubko skutálelo na zem a metry a metry se ho zase rozmotávaly. 4 "Víš, že jsem se tak rozzlobila, Kitty," pokračovala Alice, jakmile se zase pohodlně usadily, "když jsem viděla, co všechno jsi vyváděla, málem jsem otevřela okno a vystrčila tě do sněhu! A zasloužila by sis to, ty rošťácká zlatíčko! Co si o sobě můžeš myslet? Teď mě nepřerušuj! " pokračovala a zvedla jeden prst.