Ailice's Aventurs in Wunnerland (Ailiciny dobrodružství v říši divů): Alenčina dobrodružství v říši divů v jihovýchodní střední Skotštině

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 4 hlasů.

Původní název:

Ailice's Aventurs in Wunnerland: Alice's Adventures in Wonderland in Southeast Central Scots

Obsah knihy:

Lewis Carroll je pseudonym: Charles Lutwidge Dodgson wis the makar's richt name an he wis lecturer in Mathematics in Christ Church, Oxford. Dodgson začal příběh psát 4. července 1862, když se v Oxfordu střídal na veslici na Temži s reverendem Robinsonem Duckworthem, desetiletou Ailice Liddellovou, dcerou děkana Christ Church, a jejími dvěma sestrami, třináctiletou Lorinou a starší Edith. Báseň na začátku knihy vypráví, že tři dívky chtěly od Dodgsona příběh a on jim ho začal vyprávět, ačkoli zpočátku ještě nebyl skutečný. V textu knihy, který byl vydán v roce 1865, je mnohokrát zmíněno, že se jedná o pět z nich. V této knize je uveden první překlad knihy "Ailice's venturs in Wunnerland" do skotštiny (od té doby ji nazýváme "Inglis"). Tato kniha vznikla ze staré northumbrijštiny, staré angličtiny, kterou se mluvilo od Humberu po Lothians. Je to blízký příbuzný staunartské angličtiny, ale v gramatice a slovní zásobě se hodně liší. Překladatel použil odborný pravopis, jaký používají Burns, Scott, Slater a mnozí další, ale chybí mu "apologetické apostrofy", které často vidíte v těchto knihách.

Tento text se shoduje s texty psanými ve skotštině od 18. století a dobře se čte moderním Skotům, kteří byli vychováni k tomuto řemeslu. -- Lewis Carroll je pseudonym: Charles Lutwidge Dodgson bylo autorovo skutečné jméno a byl lektorem matematiky v Christ Church v Oxfordu. Příběh začal Dodgson psát 4. července 1862, kdy se vydal na cestu na veslici po Temži v Oxfordu spolu s reverendem Robinsonem Duckworthem, s Alicí Liddellovou (deset let), dcerou děkana Christ Church, a s jejími dvěma sestrami, Lorinou (třináct let) a Edith (osm let). Jak vyplývá z básně na začátku knihy, tři dívky požádaly Dodgsona o příběh a on jim zprvu neochotně začal vyprávět první verzi příběhu. V celém textu samotné knihy, která nakonec vyšla v roce 1865, se objevuje mnoho napůl skrytých odkazů na tuto pětici. Toto vydání představuje první překlad "Alenčiných dobrodružství v říši divů" do skotštiny (která byla historicky známá také jako "Inglis"). Tento jazyk je potomkem staré northumbrijštiny, staroangličtiny, kterou se kdysi mluvilo od Humberu po Lothians. Je úzce příbuzná se standardní angličtinou, ale liší se od ní v mnoha detailech gramatiky i slovní zásoby.

Překladatel použil tradiční hláskování, jaké se vyskytuje v dílech Burnse, Scotta, Slatera a mnoha dalších, avšak bez "apologetických apostrofů", které se v těchto dílech často vyskytují. To je v souladu s většinou skotsky psaných děl od 18. století a umožňuje to pohodlné čtení moderním skotským mluvčím vychovaným těmito tradicemi.