Zahradník

Recenze čtenářů

Recenze vyjadřují hluboké uznání poezii Rabíndranátha Tagoreho a vyzdvihují její krásu, citovou hloubku a spojení s přírodou a láskou. Mnozí čtenáři považují básně za obohacující a poutavé, vybízející k zamyšlení v klidném prostředí. Objevují se však zmínky o některých obtížích při čtení způsobených stylem prózy a problémy s grafickou úpravou.

Nádherně napsané básně, bohaté na emoce a přírodu, nadčasová témata lásky a života, vybízejí k hlubokému zamyšlení, vřele doporučováno více čtenáři, považováno za mistrovské dílo, ke kterému stojí za to se vracet.

Někteří čtenáři považovali prózu za přízemní nebo zjednodušenou, byly zaznamenány problémy s širokými okraji stránek, které plýtvají místem, a drobné pravopisné chyby. Několik čtenářů poznamenalo, že vyžaduje klidné a soustředěné čtení, což nemusí vyhovovat každé příležitosti.

(na základě 30 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Gardener

Obsah knihy:

2015 Reprint vydání z roku 1913.

Úplné faksimile původního vydání. Není reprodukováno pomocí softwaru pro optické rozpoznávání.

„Zahradník“ je okouzlující sbírka milostných básní na pozadí života na bengálském venkově. Tyto krátké milostné básně zachycují ty nejhlubší city - ty, které většina z nás cítila, ale málokdy je dokázala adekvátně vyjádřit. Tagore píše jednoduchým a srozumitelným stylem a v mnoha ohledech se čte jako současník.

Ačkoli Gitandžali i Zahradník vyšly v roce 1913, mnohé básně v Zahradníkovi vznikly mnohem dříve než duchovní verše v Gitandžali. Lze zmapovat tragický přechod od smyslných milostných básní „Zahradníka“ k modlitbám „Gitandžali“, který byl způsoben niterně bolestným obdobím v životě Rabíndranátha Tagoreho; během něj ztratil v rychlém sledu otce, ženu, dceru a syna.