Útěk před morem: Středověká moudrost pro moderní zdravotní krizi

Původní název:

Fleeing Plague: Medieval Wisdom for a Modern Health Crisis

Obsah knihy:

Dýmějový mor byla epidemie, která od poloviny čtrnáctého století a v době působení Martina Luthera v Německu v šestnáctém století způsobovala onemocnění a smrt mnoha lidí v Evropě i mimo ni. Plicní forma nemoci byla obzvláště nebezpečná, protože se dostávala do plic a šířila se kašlem. V takovém případě byla úmrtnost téměř stoprocentní.

Podnětem k sepsání pojednání Martina Luthera o tom, zda je možné utéct, když udeří mor, byla žádost duchovních z Breslau, kteří se zajímali, zda může křesťan kvůli moru utéct z domova a z práce. Lutherova pragmatická odpověď se soustředila na povinnost křesťana pečovat o nemocné a používat prostředky, které Bůh dává, aby omezil ničení moru. Chválil ty, kteří dokážou čelit moru beze strachu ze smrti, ale zdůrazňoval, že ti, kdo mají slabou víru, mohou s dobrým svědomím uprchnout, pokud není potřeba, aby se o někoho starali nebo udržovali veřejnou službu. Luther využil příležitosti, aby v traktátu hovořil o potřebě nemocnic a veřejných hřbitovů mimo centrum města.

Anna Marie Johnsonová představuje Lutherův traktát a poskytuje zasvěcené poznámky, které čtenáři pomohou pochopit Lutherův text a jeho kontext v šestnáctém století. Paralely s nedávnou pandemií Covidu a dalšími epidemickými nemocemi jsou nápadné. Ačkoli věda a medicína dnes značně pokročily, otázky etické odpovědnosti jsou stále aktuální a křesťané si stále kladou otázku, jak by měli věřící reagovat na pandemii.