Mystické křesťanství

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 220 hlasů.

Původní název:

Mystic Christianity

Obsah knihy:

Mystické křesťanství je klasická religionistika od Yogiho Ramacharaky. V okultních tradicích i v novozákonním vyprávění se uvádí, že při křtu došlo k mystické události: "Duch Boží sestoupil jako holubice a osvítil ho" a z nebe zazněl hlas: "Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení". Esoterické křesťanství (známé také jako hermetické křesťanství nebo mystické křesťanství) je soubor duchovních proudů, které považují křesťanství za mysteriózní náboženství a vyznávají existenci a vlastnictví určitých esoterických nauk nebo praktik, o nichž veřejnost neví (nebo jí dokonce mohou být odepřeny), ale kterým rozumí malá skupina lidí. Tyto duchovní proudy mají některé společné jmenovatele, např. heterodoxní nebo heretickou křesťanskou teologii; kanonická evangelia, různou apokalyptickou literaturu a některé novozákonní apokryfy jako posvátné texty; pozn. překl.) a disciplina arcani, údajnou ústní tradici dvanácti apoštolů obsahující esoterické učení Ježíše Krista. Slovo "mystika" je odvozeno z řečtiny a znamená "zasvěcenec". V helénistickém světě "mystický" označoval "tajné" náboženské rituály. Při používání tohoto slova chyběly přímé odkazy na transcendentno.

"Mystikos" byl zasvěcenec mysterijního náboženství. Teologové dávají název mystérium zjeveným pravdám, které přesahují schopnosti přirozeného rozumu,9) takže v užším slova smyslu je mystérium pravda, která přesahuje stvořený intelekt. Nemožnost dosáhnout rozumového pochopení Tajemství vede k vnitřnímu či skrytému způsobu pochopení křesťanského Tajemství, který je v esoterním křesťanství označen termínem esoterický. I když je Tajemství zjeveno a uvěřeno, zůstává přesto během smrtelného života nejasné a zahalené, pokud nezasáhne rozluštění tajemství, které umožňuje esoterika. Toto esoterické poznání by umožnilo hluboké pochopení křesťanských mystérií, která by jinak zůstala nejasná. Někteří moderní badatelé se domnívají, že v raných fázích křesťanství bylo jádro ústního učení zděděno z palestinského a helénistického judaismu. Ve 4. století se věřilo, že tvoří základ tajné ústní tradice, která se začala nazývat disciplina arcani. Hlavní proud teologů se však domnívá, že obsahovala pouze liturgické detaily a některé další tradice, které zůstávají součástí některých větví hlavního proudu křesťanství. Významný vliv na esoterní křesťanství měli křesťanští teologové Klement Alexandrijský a Origenes, vůdčí osobnosti alexandrijské katechetické školy.

Zatímco v De Principiis Origenes hypoteticky uvažuje o složitém schématu převtělování do více světů, ve svém díle Proti Celsovi i jinde reinkarnaci jednoznačně popírá. Navzdory tomuto zjevnému rozporu se většina moderních esoterních křesťanských hnutí odvolává na Origenovy spisy (spolu s dalšími církevními otci a biblickými pasážemi), aby tyto myšlenky potvrdila jako součást esoterní křesťanské tradice.