Asistentka

Recenze čtenářů

V recenzích na „Asistenta“ Roberta Walsera se mísí ocenění introspektivního stylu a hlubokého vykreslení postav s kritikou délky a možných edičních nedostatků.

Čtenáři oceňují Walserův osobitý styl psaní a poznamenávají, že nabízí bohatý psychologický portrét hlavního hrdiny Josepha a vystihuje témata pohostinnosti, selhání a složitosti života. Kniha má momenty plné humoru a krásy, někteří chválí její schopnost zaujmout čtenáře svou introspekcí navzdory zdánlivě nevýraznému ději.

Kritici poukazují na to, že kniha by mohla být podstatně kratší, kdyby se vyškrtly nadměrné popisy přírody, které ubírají na vývoji postav. Některá vydání byla kritizována za špatnou kvalitu překladu, zavádějící informace o vydání a celkovou průměrnost díla ve srovnání s jinými opomíjenými klasiky.

(na základě 11 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Assistant

Obsah knihy:

Robert Walser je nesmírně originální autor s mnoha nadšenými fanoušky: M.

Coetzeeho („oslnivý“), Guy Davenporta („velmi zvláštní druh rozmarného, vážného a hlubokého spisovatele“) a Hermanna Hesseho („Kdyby měl sto tisíc čtenářů, svět by byl lepší“). Walser, nabitý soucitem a naprosto jedinečným zářivým viděním, je, jak vykřikla Susan Sontagová, „skutečně úžasný, srdce lámající spisovatel“.

Asistentka je jeho dechberoucí román z roku 1908 v překladu oceňované překladatelky Susan Bernofsky. Joseph, najatý jako nový asistent vynálezce, přijíždí jednoho deštivého pondělního rána do nádherné vily technického inženýra Karla Toblera na kopci: je zároveň potěšen i strašlivě znepokojen, což je stav, který brzy vystřídají ještě lepčí psychologické komplexy. Užívá si krásného výhledu na Curyšské jezero, ve společnosti pyšné manželky Frau Tobler a vynikajících slaných jídel.

Zaslouží si však něco z těchto požitků? Asistent je kronikou Josefova vnitřního života plného kaskádovitých emocí, když se horečně i lehkovážně snaží pomoci domácnosti Toblerových, i když se řítí k finančnímu krachu. Tobler po Josefovi požaduje: „Máš vůbec rozum?! „ A Josefův rozum je ve skutečnosti všude kolem něj, chvěje se jako listí ve větru - je plný bujnosti i zoufalství, všech vznětů i paniky člověka, který se „topí v poslušnosti“.