Živý Buddha, živý Kristus: vydání k 20. výročí narození

Recenze čtenářů

Tato sbírka recenzí chválí knihu Thich Nhat Hanha pro její vhled do problematiky propojení buddhismu a křesťanství a vyzdvihuje její moudrost, soucit a transformační sílu. Čtenáři oceňují autorův styl psaní a schopnost knihy podnítit hluboké zamyšlení nad spiritualitou a lidskou zkušeností. Někteří ji však považují za opakující se, v některých oblastech postrádající hloubku a potenciálně matoucí pro ty, kdo neznají buddhistickou terminologii.

⬤ Pronikavé a podnětné srovnání buddhismu a křesťanství.
⬤ Krásný styl psaní, který plyne jako poezie.
⬤ Nabízí praktické techniky soucitu a uvědomění.
⬤ Mnohým čtenářům změní život, poskytne vnitřní klid a porozumění.
⬤ Ocení jak křesťané zkoumající buddhismus, tak ti, kteří znají dílo Thich Nhat Hanha.

⬤ Opakující se obsah, zejména pro ty, kteří znají předchozí spisy Thich Nhat Hanha.
⬤ Někteří čtenáři touží po hlubším zkoumání duchovních podobností.
⬤ Používání matoucí buddhistické terminologie může bránit porozumění.
⬤ Kritika tradičního křesťanství nemusí najít odezvu u všech čtenářů.

(na základě 603 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Living Buddha, Living Christ: 20th Anniversary Edition

Obsah knihy:

“ Thich Nhat Hanh) nám ukazuje souvislost mezi osobním, vnitřním mírem a mírem na zemi.“ --Jeho Svatost dalajlama.

Thich Nhat Hanh, nominovaný Martinem Lutherem Kingem mladším na Nobelovu cenu míru, je jedním z předních zdrojů moudrosti, míru, soucitu a útěchy dneška.

Jubilejní dvacáté vydání klasického textu, aktualizované, přepracované a doplněné o Deník vědomého života.

Buddha a Kristus, dvě snad nejzásadnější postavy v dějinách lidstva, po sobě zanechali odkaz učení a praktik, které po dvě tisíciletí formovaly životy miliard lidí. Kdyby se dnes potkali na cestě, co by si každý z nich myslel o duchovních názorech a praktikách toho druhého?

Thich Nhat Hanh se účastnil desítky let trvajícího dialogu mezi dvěma velkými kontemplativními tradicemi a přináší do křesťanství ocenění jeho krásy, které by mohl zprostředkovat pouze člověk zvenčí. V čtivé, meditativní próze zkoumá křižovatku soucitu a svatosti, na níž se obě tradice setkávají, a znovu probouzí naše porozumění oběma. „Na oltáři v mé poustevně,“ říká, ‚jsou obrazy Buddhy a Ježíše a já se jich obou dotýkám jako svých duchovních předků.‘.