Mustafa Kemal Atatürk a Turecká republika: Turecká republika: Historie rozpadu Osmanské říše a vzniku nového státu

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 8 hlasů.

Původní název:

Mustafa Kemal Atatrk and the Republic of Turkey: The History of the Ottoman Empire's Collapse and the Establishment of a New State

Obsah knihy:

*Obsahuje obrázky.

*Obsahuje bibliografii pro další čtení.

"V lidském životě najdete hráče náboženství, dokud nebude poznání a zběhlost v náboženství očištěno od všech pověr a nebude očištěno a zdokonaleno osvícením skutečné vědy." - Mustafa Kemal Atat rk.

Dlouhá agónie "nemocného muže Evropy", výraz, který použil ruský car k vylíčení upadající Osmanské říše, mohla lidi téměř zaslepit před její neuvěřitelnou mocí a historií. Osmanská říše, která si uchovala smíšené dědictví, vycházející jak z její geografické polohy tyčící se nad popelem Byzantské říše, tak z tradice zděděné po muslimských výbojích, vydržela více než šest století. Její vojáci bojovali, umírali a dobývali země na třech různých kontinentech, což z ní učinilo jednu z mála stabilních mnohonárodnostních říší v historii a pravděpodobně jednu z posledních. Je tedy do jisté míry nevyhnutelné, že historie jejího úpadku je jádrem složitých geopolitických sporů i sektářského napětí, které jsou dodnes klíčem k pochopení Blízkého východu, severní Afriky a Balkánu.

Přesto Osmanská říše přežila dalších více než 200 let a v posledním století svého života se snažila reformovat svou armádu, správu a hospodářství, až nakonec zanikla. Roky před konečným zánikem říše vedl Tanzimat ("reorganizace"), období rozmáchlých reforem, k významným změnám mimo jiné ve vojenském aparátu země, což jistě vysvětluje počáteční úspěchy, kterých Osmanská říše dokázala dosáhnout proti svým soupeřům. Stejně tak vypracování nové ústavy (Kan n-u es s, základního zákona) v roce 1876, přestože ji sultán Abdul Hamid II. o pouhé dva roky později odstřelil, stejně jako její oživení hnutím "mladých Turků" v roce 1908, podtrhuje pochopení osmanských elit pro potřebu změny a jejich víru, že taková změna je možná.

Pád Osmanské říše určil politickou a geostrategickou scénu nového Blízkého východu. V roce 1920, dva roky po skončení války, již v regionu narůstala nestabilita. Narůstaly problémy a trendy, které region trápí dodnes. Dne 4. dubna vypukly v Jeruzalémě arabské nepokoje, které podnítilo rostoucí nepřátelství vůči sionistickému hnutí. Britská pasivita měla přesvědčit jednoho z židovských vůdců, Vladimíra Jabotinského (budoucího zakladatele izraelské pravice), o strategické nutnosti silné židovské armády jako jádra budoucího státu.

Jen o dva týdny později v Turecku stanovilo Velké národní shromáždění v Ankaře základy tureckého státu a otevřelo tak cestu k několikaletým reformám. V Iráku vypuklo na jihu šíitské povstání, protože místní obyvatelé požadovali vytvoření islámského státu. Britský kompromis spočíval v dosazení Fajsala, syna Šarífa Husajna a sunnity, na trůn. Jeho otec se mezitím zapletl do konfliktu s místním kmenem Ibn Saúdů, který usiloval o vytvoření nového království na Arabském poloostrově.

V širším smyslu dlouhý úpadek "nemocného muže Evropy" podpořil vznik nacionalistických a ideologických hnutí, která jsou dodnes klíčová pro jakékoli chápání Blízkého východu. O slučitelnosti islámského náboženství a kultury se západními reformami se poprvé diskutovalo v rámci Osmanské říše a dodnes se o nich vedou diskuse. Abdul Hamídův panislamismus, ačkoli jeho výsledky v té době zůstávají omezené, stále rezonuje v muslimském světě a lze jej stále považovat za životaschopného soupeře různých nacionalistických snah v regionu.

Tato kniha zkoumá, jak se říše zhroutila a byla nahrazena moderním Tureckem. Spolu s obrázky důležitých osob a událostí se dozvíte o Atat rku a vzniku Turecka jako nikdy předtím.