Byzantská říše a mor: Dějiny a dědictví pandemie, která sužovala Byzanc v raném středověku.

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 35 hlasů.

Původní název:

The Byzantine Empire and the Plague: The History and Legacy of the Pandemic that Ravaged the Byzantines in the Early Middle Ages

Obsah knihy:

*Obsahuje obrázky.

*Obsahuje výňatky ze středověkých zpráv.

*Obsahuje bibliografii pro další čtení.

" Teodor) vytvořil velmi velké jámy, do každé z nich bylo uloženo 70 000 mrtvol. Ustanovil tam tedy muže, kteří mrtvoly snášeli dolů, třídili je a vršili na hromadu. Lisovali je v řadách na sebe, podobně jako někdo lisuje seno na půdě ... Muži a ženy byli ušlapáni a v malém prostoru mezi nimi byla stlačena mláďata a nemluvňata, pošlapána nohama a rozdupána jako zkažené hrozny." - Jan z Efezu.

Dýmějový mor byl nejhorší pohromou, která kdy Evropu a středomořský svět postihla. Během několika krátkých let si po krátké, ale trýznivé nemoci odnesla čtvrtina obyvatelstva. Ti, kteří unikli, čelili hladomoru a ekonomickým potížím, úroda zůstala nezaseta.

Úroda se pro nedostatek kombajnů zkazila a vesnice, města i velkoměsta se vylidnily. Trhy byly zničeny a obchod se zastavil. Vyděšenému obyvatelstvu to muselo připadat jako konec světa. Hrůza polevila, aby se po letech vrátila, často s menší silou, ale ne s menším utrpením.

Mnozí, kdo si přečtou popis této nákazy, si možná okamžitě vybaví černou smrt, velkou epidemii, která pustošila Evropu a Blízký východ v letech 1347-1351, ale ve skutečnosti se jedná o méně známý, ale pravděpodobně horší Justiniánův mor, který se na středomořský svět snesl v roce 541 a decimoval ho dalších 200 let. Dopady tohoto moru na dějiny byly stejně dramatické jako v pozdním středověku. Ve skutečnosti by se dalo říci, že Justiniánův mor byl hlavním faktorem při formování Evropy a následně i zbytku světa, jak jej známe dnes, a znamenal monumentální křižovatku mezi starověkým a středověkým světem.

Mohli bychom si také položit otázku, proč se o justiniánském moru a epidemiích, které po něm následovaly, ví tak málo, což je v ostrém kontrastu s černou smrtí, která byla předmětem mnoha knih a článků. Vysvětlení, alespoň zčásti, je pravděpodobně kulturní. Období 300 let mezi pádem Západořímské říše a jejím obnovením Franky bylo dlouho označováno jako doba temna, přičemž se negativně srovnávala kulturní vzdělanost Římské říše s údajným barbarstvím germánských království, která ji nahradila. Tento názor byl zpopularizován romantickým hnutím v 19. století a vycházel z přesvědčení, že západní civilizace je nadřazená. Západoevropané přitom ignorovali bohaté kulturní tradice Byzantské říše a Persie a přehlíželi, že germánské národy si ve skutečnosti uchovaly některé prvky římské civilizace. Navíc kmeny, které konvertovaly ke křesťanství, přijaly katolickou církev, a tím i římskou kulturu. Navzdory rozšířenému názoru vzdělanost v této době na Západě neupadla, protože mnišství přineslo školy, knihovny a instituty vyššího vzdělání po celé západní Evropě.

Byzantská říše a mor: Dějiny a dědictví pandemie, která sužovala Byzanc v raném středověku, mapuje historii moru v průběhu dvou století a ukazuje, jak ovlivnil další události, zničil národy a jiné nechtěně pozvedl. Popisuje také oběti nákazy a způsob, jakým se určité vrstvy společnosti mohly nákaze vyhnout. Spolu s obrázky zobrazujícími důležité osoby, místa a události se dozvíte o Byzantské říši a moru jako nikdy předtím.