Hodnocení:
Kniha se zabývá historií a významem kostelů v Lalibele v Etiopii, zkoumá jejich architektonický zázrak a kulturní kontext. Čelí však kritice za nízkou kvalitu publikace a nedostatečné fotografické zastoupení.
Klady:Kniha poskytuje vynikající informace o kostelích v Lalibele a jejich historickém významu. Může čtenáře inspirovat k úvahám o návštěvě tohoto místa a představit jeho architektonický zázrak a jedinečnou křesťanskou tradici regionu. Obsahuje mnoho fotografií a dobrý seznam literatury.
Zápory:V knize chybí obsah, čísla stránek a rejstřík, takže je špatně uspořádaná. Obsahuje nedostatečné a nepřehledné černobílé obrázky, pouze jedna barevná fotografie je na obálce. Zařazení nadrozměrné fotografie Mussoliniho navíc působí rušivě a je pro dané téma nepodstatné.
(na základě 7 hodnocení čtenářů)
The Lalibela Churches: The History and Legacy of the Medieval Cave Churches in Ethiopia
*Obsahuje obrázky.
*Obsahuje bibliografii pro další čtení.
"Unavuje mě psát o těchto stavbách více, protože se mi zdá, že mi nikdo neuvěří, když napíšu více... Přísahám při Bohu, v jehož moci jsem, že vše, co jsem napsal, je pravda." - Francisco Ivares.
V pohoří Lasta v severní Etiopii, vysoko na vyprahlé náhorní plošině v podhůří, dřímala osada Lalibela po staletí jen jako něco víc než poutní místo na konci dlouhé a únavné pěší cesty. Starobylé obchodní cesty mezi eritrejským pobřežím a středohorskými redutami, které se později spojily v císařské hlavní město Addis Abebu, procházely padesát kilometrů východně od Lalibely a od počátku třináctého století, po odchodu samotného Gebre Mesqela Lalibely, místo upadalo. Těžiště císařské vlády se pod vlivem následujících císařů přesunulo na jih, protože svatá místa v Roha se vytratila z povědomí lidu. Jen občasné skupinky poutníků se vydávaly na cestu přes drsné horské průsmyky a přes bezvodá vysoko položená údolí, aby spočinuly na bájném místě, které dnes zná jen hrstka věrných akolytů.
Poprvé se do povědomí Evropanů dostala na počátku 16. století, kdy ji navštívil portugalský objevitel P ro da Covilh, který se vydal ze Zeily na somálském pobřeží do vnitrozemí, aby našel legendární království Prestera Jana. Byl přijat císařem Eskenderem, ale v Etiopii byl fakticky 30 let vězněn. Během této doby navštívil a krátce zaznamenal své dojmy z Lalibely.
Království prestera Jana hledal také portugalský misionář Francisco Ivares, který do Etiopie přijel v roce 1515 v rámci velvyslanecké mise, kterou ho pověřil portugalský král Manuel I. Na dvoře císaře Dawita II. se zde setkal s mnoha různými Evropany, včetně P ro da Covilha a Nicola Brancaleona, benátského malíře, který se v Etiopii usadil v roce 1480 a jehož umělecký vliv je dodnes patrný v církevních obrazech po celé zemi.
Byl to právě Alvarez, kdo podrobně popsal památky v Lalibele ve svém vyčerpávajícím cestopise A True Relation of the Lands of Prester John of the Indies. Cestovatel napsal: "Na den cesty od tohoto kostela Imbra Christo se nacházejí stavby, jimž podobné a tolik jich, jak se mi zdá, nelze na světě nalézt. Jsou to kostely zcela vyhloubené ve skále, velmi dobře vytesané. Jména těchto kostelů jsou následující: Emanuela, Svatého Spasitele, Svaté Marie, Svatého Kříže, Svatého Jiří, Golgoty, Betléma, Markorea, Mučedníků. Hlavním z nich je Lalibela. Tento Lalibela, jak se říká, byl králem v téže zemi osmdesát let a byl králem dříve než ten dříve zmíněný, který se jmenoval Abraham. Tento král přikázal tyto stavby postavit. Neleží v kostele, který nese jeho jméno, leží v kostele Golgota, což je kostel s nejmenším počtem staveb zde.".
Na počátku 17. století portugalský vliv v Africe upadal a příležitosti ke kontaktu Evropy s Etiopií byly velmi řídké. Trvalo další tři století, než se do posvátných prostor Lalibely odvážil vstoupit další Evropan, a to v rámci britské vojenské expedice v roce 1867. "Znovuobjevení" pozoruhodných kostelů a příběh křesťanství v Etiopii se tak začnou psát teprve nedávno.
Kostely v Lalibele: V knize Lalibae: Historie a odkaz středověkých jeskynních kostelů v Etiopii je zachycena pozoruhodná stavba a historie těchto kostelů. Spolu s fotografiemi a bibliografií se dozvíte o lalibelských kostelích jako nikdy předtím.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)