Konfucius: Velká rozprava, Neochvějný obratník, Analytiky

Recenze čtenářů

Kniha představuje překlad Konfuciova učení, který pořídil Ezra Pound, přičemž názory čtenářů se různí. Zatímco někteří oceňují Poundův jedinečný hlas a interpretaci, jiní kritizují jeho nedostatečnou věrnost původnímu textu a nedoporučují jej jako výchozí bod pro studium konfucianismu.

Čtenáři oceňují jedinečnou, expresivní kvalitu Poundova překladu a jeho schopnost zprostředkovat Konfuciův osobitý hlas. Mnozí považují jeho výklad za podnětný a někteří se domnívají, že dílo zachycuje zásadní poznatky o účelu, cti a integritě. Několik čtenářů také oceňuje Poundovu snahu přiblížit konfuciánské myšlení západnímu publiku.

Kritici tvrdí, že Poundův překlad je často neobratný a ve srovnání s jinými překlady postrádá poetickou kvalitu. Někteří se domnívají, že zkresluje původní významy a poskytuje zkreslený pohled ovlivněný Poundovými osobními názory. Mnozí recenzenti upozorňují, že tento text není vhodný pro začátečníky v konfucianismu, a doporučují vyhledat jiné překlady pro lepší pochopení.

(na základě 12 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Confucius: The Great Digest, the Unwobbling Pivot, the Analects

Obsah knihy:

Studium čínské kultury bylo dominantním tématem v životě a díle Ezry Pounda. Jeho velké Canto XIII pojednává o Kungovi (Konfuciovi), Cantos LII-LXI se zabývají čínskou historií a v pozdějších Cantos jsou klíčové motivy často uvedeny v čínských citátech se znaky zasazenými do anglického textu.

S orientální literaturou se seznámil především prostřednictvím Ernesta Fenollosy, jehož překlady a poznámky mu poskytla učená vdova v Londýně kolem roku 1913. Z těchto zápisníků časem vznikly vynikající básně s názvem Cathay a Poundovo vydání Fenollosovy knihy Čínský psaný znak jako prostředek poezie. Největší vliv na Pounda však mělo Konfuciovo etické a politické učení.

A nyní jsou poprvé v jednom svazku shromážděny jeho verze tří základních textů, které přeložil, s komentářem: Velká Digesta (Ta Hsio), poprvé vydaná v roce 1928, Neochvějná opora (Chung Yung), 1947, a Analety (Lun-yu), 1950. U prvních dvou jsou v našem vydání čínské znaky ze starobylých „kamenných klasiků vytištěny en face s poznámkou Achilla Fanga.

Pound nikdy nechtěl být doslovným překladatelem. To, co dokázal jako nikdo jiný, bylo identifikovat podstatu, vybrat „to, na čem teď záleží“, a formulovat to tak ostře, tak krásně, že to utkví v hlavě a odstartuje nové myšlení.“.