Doba bronzová v Evropě: Dějiny a dědictví civilizací napříč Evropou v letech 3200-600 př. n. l.

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 39 hlasů.

Původní název:

The Bronze Age in Europe: The History and Legacy of Civilizations Across Europe from 3200-600 Bce

Obsah knihy:

*Obsahuje obrázky.

*Obsahuje online zdroje a bibliografii pro další čtení.

Přestože je doba bronzová uznávána jako jedna z nejdůležitějších etap dějin, je pro historiky obtížné ji přesně datovat. Představa o době bronzové vychází ze systému tří věků, který byl vyvinut v 19. století a podle kterého se podle archeologů a historiků vyvíjejí kultury. Těmito třemi epochami jsou doba kamenná, doba bronzová a doba železná a koncepce tohoto systému vychází ze současného rozvoje muzeí v Evropě v tomto období. V Královském muzeu severských starožitností v Dánsku začal ředitel muzea Christian J rgensen Thomsen klasifikovat předměty z kamene, bronzu nebo železa, aby je mohl lépe kategorizovat a vystavovat. Jednotlivé archeologické artefakty tak byly roztříděny podle materiálu a dále uspořádány podle tvaru a stylu. Díky této metodice, která pracovala společně s archeologickými zprávami, mohl ukázat, jak se určité předměty měnily v průběhu času (Fagan 1996, 712).

Taková typologie v kombinaci se stratigrafií zaznamenanou v archeologických zprávách byla užitečná pro první archeology, kteří neměli k dispozici spolehlivou metodu datování artefaktů. Díky tomu, že raní archeologové věděli, který předmět pochází z doby před a po, měli k dispozici relativní datovací systém, s jehož pomocí mohli posoudit stáří předmětu nebo kultury. Tento druh systému byl užitečný pro archeology, kteří se často setkávali s předměty z nadzemních pohřbů, u nichž chyběla stratigrafie.

Když se tento systém tří věků dostal do Anglie, John Lubbock jej rozšířil o kulturní antropologii. Postupem času k tomuto systému postupně přidávali své interpretace další badatelé, přičemž mnozí z nich prosazovali dílčí dělení doby kamenné nebo zavedení doby měděné mezi neolit a dobu bronzovou (Rowley-Conwy 2007, 243). Klasifikační systém měl sloužit moderním vědcům ke klasifikaci a pochopení pravěkých kultur, jejichž posledním stupněm byla doba železná, která skončila, když si kultura vyvinula schopnost zaznamenávat své dějiny. Vzhledem k rychlosti vývoje jednotlivých kultur to samozřejmě znamená, že okamžik začátku historického období není jednotný, a dokonce ani univerzální. Například indiáni z Velkých plání ještě neměli vyvinutý písemný záznam, když se poprvé setkali s Evropany. Stejně tak neměli přístup k surovinám, aby mohli vstoupit do doby bronzové nebo železné, zatímco v jiných případech, například v Evropě, vstoupily kultury do historického období díky výbojům Římské říše (která vyvinula písmo), bez ohledu na to, zda podmaněné kultury předtím dosáhly doby bronzové nebo železné. Mezitím kultury, které Římané nedobyli, jako například kultury v severním Německu a Skandinávii, pokračovaly ve vývoji doby železné a nakonec i historické doby se zavedením písma Vikingy.

Zjednodušený třístupňový systém a typologie sice Thomsenovi a archeologům v Dánsku vyhovovaly, ale vzhledem k četným proměnným, s nimiž se každá rozvíjející se civilizace potýká, je nelze aplikovat v širším měřítku (Rowley-Conwy 2007). Proto je třeba spíše než zkoumat široce pojatou dobu bronzovou v Evropě obecně, zkoumat jednotlivé kultury a civilizace samostatně, počínaje nejstaršími civilizacemi, které začaly ovládat techniky výroby bronzu. S ohledem na to lze učinit určitá zobecnění týkající se života před dobou bronzovou.

Doba bronzová v Evropě: Dějiny a dědictví civilizací v Evropě v letech 3200-600 př. n. l. se zabývají různými kulturami, které se v těchto klíčových letech objevily. Spolu s obrázky zachycujícími významné osoby, místa a události se dozvíte o době bronzové v Evropě jako nikdy předtím.