Boxerské povstání: Historie a odkaz protiimperialistického povstání v Číně na konci 19. století

Původní název:

The Boxer Rebellion: The History and Legacy of the Anti-Imperialist Uprising in China at the End of the 19th Century

Obsah knihy:

*Obsahuje obrázky.

*Obsahuje bibliografii pro další čtení.

V 19. století vznikla jedna z největších a nejmocnějších říší moderní doby. Nad britským impériem, jehož državy se v té či oné podobě rozprostíraly po celé zeměkouli, nikdy nezapadalo slunce. Jeho námořní nadvláda spojovala Kanadské společenství s koloniemi v jižní Africe a Indii a jejich prostřednictvím proudil obchod na východ i na západ. Nedílnou, ale málo využívanou součástí této rozsáhlé obchodní sítě byla i Čína, samotářské asijské království uzavřené před západním světem, které netoužilo po žádném jeho zboží.

Naneštěstí pro Čínu měli Britové na své straně mocné impérium a ekonomickou sílu, nemluvě o moderních zbraních. Proniknutí na lukrativní čínské obchodní trhy téměř zničilo tento národ, vážně zdiskreditovalo čínskou dynastii, způsobilo spoušť mezi jejími obyvateli a dále posunulo britské impérium do dominantního hospodářského a vojenského postavení.

Střet těchto dvou říší trval mnoho let a způsobil mnoho krveprolití. Ve skutečnosti začaly problémy dávno před konečným válečným střetem, kdy frustrace narůstala, až nakonec vyvřela. Takový byl stav vztahů mezi Britským impériem a dynastií Čching po většinu století, jejíž půda pod nohama byla rozvrácena od samého počátku vztahů.

Dne 3. července 1858 podepsaly obě strany Tchien-ťinskou smlouvu, která byla vyvrcholením více než půlstoletí čínsko-britských diplomatických vztahů. Poprvé mohla Velká Británie spolu s Francií, Ruskem a Spojenými státy ustanovit své velvyslance v Pekingu. Smlouva také otevřela dalších 11 přístavů pro zahraniční obchod, stanovila práva zahraničních lodí volně plout po řece Jang-c'-ťiang a cizinců cestovat po čínském vnitrozemí a zaručila náboženskou svobodu pro křesťany.

Druhá opiová válka skončila stejně jednoznačným diplomatickým vítězstvím jako ta první. Tentokrát se však na mezinárodní scéně odehrával jiný obraz s velmi odlišnými důsledky. Zatímco v první válce se ostatní cizí mocnosti prosadily v Číně až po válce, ve druhé válce následovaly cizí mocnosti hned po Britech. Tam, kde dříve Britové nad Čínou neohroženě čněli, se nyní objevily nové mocnosti, které neměly v úmyslu v dohledné době odejít.

Francouzi spolu s Brity rozšíří své impérium v Asii, jehož důsledky se o více než sto let později dotknou jak Číny, tak Spojených států. Rusko bude až do své katastrofální porážky v rusko-japonské válce hledět na východ směrem k Číně a Tichomoří a jeho vztahy s Čínou budou kolísat až do konce 20. století. Spojené státy, usazené v Číně, otevřely Japonsko zahraničnímu obchodu ve stejném roce, kdy byla podepsána Tchien-ťinská smlouva. Za necelé půlstoletí mělo Japonsko nahradit Čínu jako dominantní mocnost v regionu.

Z těchto i dalších důvodů znamenaly opiové války dramatický posun v asijských dějinách a mezi Číňany pochopitelně vyvolaly frustraci jak z cizinců, tak z vlastních vládců. Nakonec se hněv čínského obyvatelstva vůči Západu zvrhl v otevřenou vzpouru, nikoli však proti státu, ale proti cizincům samotným. Boxerské povstání s tichým souhlasem čínské vlády rozbouřilo západní země, ale mělo mít nezamýšlené důsledky i doma.

Boxerské povstání: Rebelie boxerů: Historie a odkaz protiimperialistického povstání v Číně na konci 19. století zkoumá jeho počátky, výsledky a následky. Spolu s obrázky a bibliografií se o Boxerském povstání dozvíte jako nikdy předtím.