Bitva u Issu: Historie nejslavnějšího vítězství Alexandra Velikého nad Achaimenovskou perskou říší

Původní název:

The Battle of Issus: The History of Alexander the Great's Most Famous Victory against the Achaemenid Persian Empire

Obsah knihy:

*Obsahuje obrázky.

*Obsahuje výňatky z antických zpráv.

*Obsahuje bibliografii pro další čtení.

Achaimenovská perská říše byla v určitém období starověku největší říší, jakou kdy svět viděl, ale kromě její role v řecko-perských válkách a jejího pádu rukou Alexandra Velikého byla většinou přehlížena. Pokud byla studována, historické prameny byly většinou řecké, tedy právě ty, které si Peršané chtěli podmanit. Není třeba dodávat, že jejich verze byly zkreslené a postoje k Peršanům jen zhoršoval Alexandr Veliký a jeho životopisci, kteří vůči perskému králi Xerxovi I. chovali plamennou nenávist kvůli jeho vypálení Athén. Makedonci se po dobytí Persepole zaměřili na mnoho jeho stavebních projektů a prosazovali ještě pochmurnější obraz krále, obraz nečinného, lenivého, zbabělého a zkorumpovaného vládce. Teprve vykopávky v této oblasti během 20. století umožnily poprvé prozkoumat mnoho památek, reliéfů a hliněných tabulek, které nabízejí tolik informací o perském životě. Díky archeologickým nálezům, starověkým textům a práci nové generace historiků si dnes můžeme vytvořit obraz o této pozoruhodné civilizaci a jejích nejslavnějších vůdcích.

O Alexandru Velikém a jeho vojenských úspěších, z nichž nejvýznamnější byl zánik Perské říše, je toho samozřejmě známo mnohem více. V posledních dvou tisících letech snili ambiciózní muži o vytvoření rozsáhlých říší a dosažení věčné slávy v boji, ale ze všech dobyvatelů, kteří podnikli kroky k takovým snům, nebyl žádný tak úspěšný jako první velký dobyvatel starověku. Vůdci 20. století doufali, že se vyrovnají Napoleonovým úspěchům, zatímco Napoleon se snažil napodobit úspěchy Julia Caesara. Sám Caesar však našel inspiraci v Alexandru Velikém (356-323 př. n. l.), makedonském králi, který dokázal ve svých 30 letech rozprostřít říši od Řecka až po Himálaj v Asii. Alexandrovi trvalo méně než 15 let, než dobyl většinu známého světa.

Od slavných perských nájezdů, které Athéňané odrazili u Marathónu a Sparťané u Thermopyl a Platají, byly Řecko a Persie v rozporu. Několik posledních let mezi nimi panoval neradostný mír, ale ten byl narušen, když v roce 334 př. n. l. Alexandr překročil Hellespont a vpadl do Persie. Přivedl s sebou armádu o síle 50 000 pěšáků, 6 000 jezdců a loďstvo o více než 100 lodích, smíšené síly Makedonců, Řeků, Thráků a Ilyrů, vybraných pro své specifické přednosti (například Thesalané byli proslulí jezdci). Bylo mu teprve 22 let.

Dareios III., perský král v době Alexandrovy invaze, nebyl žádný taktický génius, ale byl to inteligentní a vytrvalý nepřítel, který se dostal na trůn těsně před příchodem nezdolného Alexandra. Jeho smůlou bylo, že musel čelit nepříteli, který byl na špici vojenských inovací a pružnosti, bojové síle, na niž nebyl vybaven, a nezdolné vůli makedonské armády, poháněné oddaností svému odvážnému a charismatickému králi. Osobně se Alexandrovi postaví dvakrát, jednou v bitvě u Issu a podruhé v bitvě u Gaugamely, a tyto bitvy rozhodnou o osudu jeho říše a osudu západního světa.

Kniha Bitva u Issu: Historie nejslavnějšího vítězství Alexandra Velikého nad Achaimenovskou perskou říší se zabývá jednou z nejdůležitějších bitev starověku a hlubokými důsledky Alexandrova tažení. Spolu s obrázky zachycujícími důležité osoby, místa a události se dozvíte o bitvě jako nikdy předtím.