Bitva u Ain Jalut: Dějiny a odkaz rozhodujícího mamlúckého vítězství, které zastavilo expanzi mongolské říše na Blízký východ.

Recenze čtenářů

Kniha nabízí pohled na historickou bitvu a její význam v politickém vývoji Blízkého východu, ale mnoho čtenářů kritizuje její kvalitu a styl psaní.

Poskytuje poznatky o starověké bitvě a politickém vývoji; některým čtenářům pomohla při motivaci ke kariéře v oblasti prodeje.

⬤ Neohrabané a zjednodušené psaní
⬤ vnímáno jako zaměřené na teenagery
⬤ považováno za nedostatečně prozkoumané a roztříštěné
⬤ nedostatečná hloubka v probírání relevantních témat
⬤ nesplňuje očekávané standardy pro historické práce.

(na základě 4 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Battle of Ain Jalut: The History and Legacy of the Decisive Mamluk Victory that Halted the Mongol Empire's Expansion across the Middle East

Obsah knihy:

*Obsahuje obrázky.

*Obsahuje bibliografii pro další čtení.

Egypt ve 13. století byl nádherným královstvím. Obchodníci s kořením z Evropy, Asie a Afriky se plavili po Nilu do velkého přístavního města Alexandrie a převáželi bohatství, jako je hedvábí, šperky a koření. Káhira, hlavní město Egypta, byla největším městem islámského světa s větším počtem obyvatel a větším bohatstvím a nádherou než kterékoli město v Evropě. Káhira byla zářným vrcholem kosmopolitní nádhery středověkého světa a kromě toho, že byla významným obchodním centrem, byla proslulá svými učenci a intelektuální třídou, která nabízela nespočet akademických příležitostí pro učence z celého islámského světa. Káhirská kultura byla dynamická a proslulá širokou škálou intelektuálních debat o islámských vědách a dalších akademických oborech, které dalece převyšovaly všechna tehdejší města. Z celého islámského světa byli v Káhiře zastoupeni učenci všech hlavních myšlenkových směrů. Na náměstích se často konaly duchaplné přednášky a madrasy byly často plné mecenášů, kteří dychtivě naslouchali přednáškám proslulých učenců. Káhira byla městem plným umění, obchodu a vědění.

Káhiru však proslavil ještě jeden faktor. Město představovalo poslední baštu muslimského světa. Velký islámský chalífát s centrem v Iráku se kdysi rozkládal od okrajů Střední Asie až po Španělsko, ale nájezdy vnějších nepřátel tuto kdysi mocnou říši většinou vyvrátily. Mongolská vojska, která se valila ze svých pastvin v Asii, vyplenila Bagdád v roce 1258, zničila chalífát a uvrhla islámský svět do hlubokého ohrožení. Křižáci navíc podnikli několik invazí do Palestiny a Levanty, čímž ohrozili samotnou existenci muslimského světa.

Z rozlehlých pastvin asijských stepí se zrodila jedna z nejspíš nezastavitelnějších armád v dějinách světa: Mongolská říše. Čingischán sjednotil tyto válčící kmeny pod jedním praporem jako volně spojenou hordu pasteveckých kočovníků. Pod jeho legendárním vedením se Mongolové vydali ze svého rodného domova v Mongolsku na dobyvačné tažení. Mongolové obrátili svůj zrak na jih, směrem k Číně, a nakonec dobyli bohatou říši, aby v Číně založili mongolskou dynastii Jüan, což však mongolskou dobyvačnou touhu neuspokojilo. Mongolové postupovali na západ do Střední Asie, porazili řadu království a říší a zanechali za sebou krveprolití. Tyto armády elitních jezdeckých lučištníků rozdrtily každého nepřítele, který jim stál v cestě, a dobyly území až do Polska a Rakouska.

Jejich hněv se nevyhnul ani Blízkému východu, kde Mongolové uspořádali některá ze svých nejničivějších tažení do arabských zemí. V roce 1258 Mongolové vyplenili Bagdád a zničili hlavní město mocného islámského Abbásovského chalífátu, což byla pro islámský svět velká rána. Mongolská vojska pokračovala na západ do svaté země Sýrie a Palestiny. Tam se Mongolové setkali s nepřítelem, který jim byl soupeřem ve válce: Mamlúky.

Mamlúci, kteří pocházeli z euroasijských stepí, nebyli arabského, ale tureckého původu, v mládí byli zotročeni a prodáni do vojenské služby v Egyptě, kde v Káhiře prošli intenzivním vojenským výcvikem. Tito turečtí válečníci se tedy etnicky, jazykově a kulturně naprosto vymykali arabskému obyvatelstvu, kterému nakonec vládli, ale byli pozoruhodně zkušení v jízdních stylech boje kočovných kmenů euroasijských stepí a v dalších aspektech středověkého válčení. Mamlúci tak patřili k nejlepším profesionálním vojákům své doby, což opakovaně prokázali při skvělých vojenských taženích proti četným nepřátelům Egypta.