Od jiného k jinému, kniha XVI

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 7 hlasů.

Původní název:

From an Other to the Other, Book XVI

Obsah knihy:

Sollers kdysi napsal, že Claudel je pro něj především mužem, který napsal: "Ráj je kolem nás právě v této chvíli, všechny jeho lesy jsou pozorné jako velký orchestr, který neviditelně zbožňuje a prosí. Celý vynález vesmíru se svými tóny závratně padá jeden za druhým do propasti, kde jsou zapsány zázraky našich rozměrů.".

No a Lacan je podle mě ten, kdo v tomto semináři říká: "Peklo všichni známe, je to každodennost.".

Je to totéž? Ne, myslím, že ne. Tady není žádná adorace, žádný neviditelný orchestr, žádná závrať ani zázraky. Začněme od konce: Lacan se "evakuoval" z rue d'Ulm spolu se svými posluchači, nikoli bez odporu a rozruchu. O této epizodě se psalo ve všech novinách. Čím si takový osud zasloužil? Mluvil nejen k psychoanalytikům, ale také k mladým lidem, kteří byli ještě rozjitřeni událostmi z května 1968, kteří ho přesto přijali jako mistra diskurzu a zároveň snili o rozvrácení univerzitního systému. Co jim říkal? Že "revoluce" znamená návrat na stejné místo. Že vědění nyní vnucuje svůj zákon moci a stalo se nekontrolovatelným. Že myšlení je samo o sobě cenzurou. Mluvil s nimi o Marxovi, ale také o Pascalově sázce - která se v jeho rukou stala novou verzí dialektiky pána a otroka -, nemluvě o základech teorie množin. Přešel k diskusi o perverzi a modelech hysterie a posedlosti. To vše spolu souvisí, jiskří a uchvacuje.

Mezi řádky pokračuje dialog mezi Lacanem a jím samým ohledně tématu jouissance a vztahu mezi jouissance a řečí a jazykem.