Madame Bovary

Recenze čtenářů

Paní Bovaryová je složitý a propracovaný román, který se zabývá tématy nespokojenosti, romantiky a společenských očekávání prostřednictvím života Emmy Bovaryové, ženy, která se potýká s přízemním manželstvím a hledá uspokojení prostřednictvím milostných afér a materiálních požitků. Kniha nabízí kritický pohled na pošetilost romantických ideálů a poskytuje ostrý společenský komentář, který zůstává aktuální i pro současné čtenáře.

Kniha je oceňována pro krásně popisné psaní, hluboký vývoj postav a nadčasová témata, která rezonují se současnými problémy žen. Vysoce ceněno je Flaubertovo používání volné nepřímé řeči a jeho schopnost vyvolávat emoce. Mnoho čtenářů považuje zkoumání romantismu versus realismu za podnětné a pronikavé.

Kritici často poukazují na problémy s tempem, některé pasáže považují za pomalé nebo nudné. Kromě toho mohou požitku z knihy bránit negativní pocity vůči hlavní hrdince Emmě, která je vnímána jako sobecká a manipulativní. Někteří čtenáři také zmiňují problémy s překladem nebo korekturami v některých vydáních, což snižuje celkový dojem z četby.

(na základě 738 hodnocení čtenářů)

Obsah knihy:

Emma, vášnivá snílka, která vyrostla na francouzském venkově, je připravena na to, že se její život rozjede, když se provdá za slušného a nudného doktora Charlese Bovaryho. Manželství však nenaplní její očekávání, která jsou živena sentimentálními romány, a ona se katastrofálně obrátí k milostným aférám. Příběh Emmina cizoložství vyvolal ve Francii v době prvního vydání Madame Bovary skandál. Dnes je srdcervoucí příběh Emminého finančního krachu stále stejně poutavý.

Gustave Flaubert ve své Madame Bovary, příběhu povrchní, klamané, nevěrné, ale důsledně přesvědčivé ženy žijící na francouzské provincii devatenáctého století, vynalezl nejen moderní román, ale také moderní přístup k lidskému charakteru a lidské zkušenosti, který nás provází dodnes.

Paní Bovaryová, jedno z mála uměleckých děl, které by bylo spravedlivé označit za dokonalé, měla nevyčíslitelný vliv na literární kulturu, která ji následovala. Tento překlad Francise Steegmullera je všeobecně uznáván jako definitivní anglické zpracování Flaubertova textu.