Ivan Iljič a Hadži Murad

Původní název:

Ivan Ilych And Hadji Murad

Obsah knihy:

IVAN ILYCH A HADJI MURAD od LEA TOLSTOJE. Původně vyšlo v roce 1935. Obsah zahrnuje: ÚVOD. Autor: AYLMER MAUDE. vii SMRT IVANA ILCHA. 1886.. i PÁN A ČLOVĚK. 1893... 74 ROZHOVOR MEZI VOLNOMYŠLENKÁŘI. 1893. 138 CHŮZE VE SVĚTLE, KDYŽ JE SVĚTLO. i...... 143 PAMĚTI ŠÍLENCE, ea. 1884.. 210 SEZNAM TATARSKÝCH SLOV V HADŽI MURAD. 226 HADJI MURAD. cca. iSgGfi a 1901 4.. 227 FfcDOR KUZMlCH. 1905.... 385. PŘEDMLUVA: Smrt Ivana Iljiče je jednou z nejlepších Tolstého povídek JL. Po dokončení Anny Kartinové byl asi devět let natolik zaměstnán náboženskými problémy, že nenapsal žádnou beletrii kromě několika povídek, které se objevují v Třiadvaceti povídkách. Rozšířila se zpráva, že opustil umění, ale když v roce 1886 vyšla Smrt Ivana Iljiče, kritika okamžitě vykřikla Konečně jeho vlak vyjel z tunelu. Smrt Ivana Iljiče vznikla přibližně ve stejné době jako jeho filozofické dílo O životě, které pojednává o tom, že život nevyhnutelně vede k tělesné smrti, a naznačuje, že od toku hmoty, která tvoří naše tělo, nemůžeme očekávat žádnou racionální naději na trvalé přežití. Ani egyptská praxe mumifikace, ani tvrzení o víře ve vzkříšení těla, ani žádné roubování opičími žlázami nemohou zakrýt nevyhnutelný konec, který naše těla čeká.

Tolstoj byl pevně přesvědčen, že v našich osobnostech je něco trvalejšího než v našem tělesném obalu, že pravý život člověka přebývá v jeho duchu a že strach ze smrti přestává, když člověk prožije probuzení ke skutečnému životu, které nastává, když duše splynou jedna s druhou. V knize Co je umění říká, že Úkolem umění v naší době je přenést z oblasti rozumu do oblasti citu pravdu, že blaho lidí spočívá v jejich vzájemném sjednocení, a filozofickou pravdu uvedenou v knize O životě předkládá v beletristické podobě v románu Smrt Ivana Iljiče čtenářům, k jejichž citům může umění dospět snáze než argument. Pán a člověk, který je v tomto svazku na druhém místě, je příběh ze selského života napsaný na stejné téma jako Smrt Ivana Iljiče. Nejedna z pozdějších Tolst6ových povídek zpracovává scény, s nimiž se vypořádával v mládí. Například povídka Mistr a člověk silně připomíná Sněhovou bouři. Tento dřívější počin se však skládal výhradně z pečlivě odpozorovaných příhod a postav, zatímco v Mistrovi a člověku jsou podstatné pocity vyplývající z autorova zralého chápání života a smrti. Opět v něm máme člověka, který se v blízkosti fyzické smrti přestane bát a najde pravý život tím, že se sblíží se svým bližním.

A Talk Among Leisured People, stejně jako mnoho dalších Tol st6yho spisů, zjevně vychází z osobní zkušenosti. Téměř v něm můžeme slyšet odpor, který jeho žena a další členové jeho rodiny vyjadřovali k takovým změnám vnějších životních podmínek, o něž usiloval a které mu tolik ztěžovaly. Chodit ve světle, dokud je světlo je pro něj chudý příběh a téměř jediný, v němž podřizuje uměleckou pravdivost tendenčnímu učení. Setkal jsem se s členy takzvané tolstojovské kolonie v Purleighu v Essexu, kteří mi řekli, že je tato povídka ovlivnila...