Hora divů: Keltský příběh o magii, převyprávěný z Mabinogionu

Recenze čtenářů

Kniha obsahuje sbírku převyprávění starých keltských příběhů, zaměřených především na příběhy Rhiannon a Pwylla. Čtenáři na knize oceňují poutavé vyprávění, přístupnost pro mladší publikum a poučné souvislosti o keltské mytologii. Někteří recenzenti však vyjadřují nespokojenost se stručností příběhů a nedostatkem ilustrací, což naznačuje, že tyto příběhy jsou možná vhodnější pro děti než pro dospělé, kteří hledají hlubší morální ponaučení.

⬤ Poutavé a napínavé převyprávění starých keltských příběhů
⬤ vhodné pro dospělé i děti
⬤ poučné pozadí keltské mytologie
⬤ snadno čitelné
⬤ zachycuje podstatu originálů a zároveň modernizuje jazyk
⬤ podněcuje zájem o folklór a historii.

⬤ Příběhy jsou krátké, někteří recenzenti si přáli, aby byly delší
⬤ někteří je považují za málo morálně hodnotné
⬤ neobsahují žádné ilustrace, což některé kupující zklamalo
⬤ vnímají je jako příliš zjednodušené pro dospělé čtenáře.

(na základě 47 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Mountain of Marvels: A Celtic Tale of Magic, Retold from The Mabinogion

Obsah knihy:

Před tisíci lety v keltských královstvích Walesu pořádali velcí panovníci velké hostiny pro své bojovníky a dvořany. V roubených síních se celé dny podávaly hromady masa a chleba, které se zapíjely litry piva a medoviny. A mezi jídlem, když se břicha nacpala a nálada zvedla, povstal vypravěč a vyprávěl své příběhy z dávných časů.

Vyprávěl o lordech, odvážných a štědrých. Vyprávěl o dámách, velkolepých a slavných. Vyprávěl o přátelích, statečných a věrných. Ale žádný z těch, o nichž vyprávěl, nebyl spolehlivější než Manawydan, syn Llyrův. Žádná dáma nebyla obdivuhodnější než Rhiannon. A žádný pán nebyl čestnější než Pwyll, král Dyfedu.

Síně jsou již dávno pryč - přesto byly některé příběhy zapsány a shromážděny v knize, které dnes říkáme Mabinogion. A tak příběhy žijí dál....

Pro děti od 10 let. Není ilustrováno.

////////////////////////////////////////////////.

Aaron Shepard je oceňovaným autorem knih "Tucet pekařů", "Dcera mořského krále", "Paní Bílý had" a mnoha dalších knih pro děti. Jeho příběhy se často objevují v časopise Cricket a jeho webové stránky jsou mezinárodně známé jako hlavní zdroj lidových pohádek, vyprávění příběhů a čtenářského divadla. Aaron se kdysi jako profesionální vypravěč specializoval na živé převyprávění lidových pohádek a další tradiční literatury, za které získal ocenění od Americké knihovnické asociace, Newyorské veřejné knihovny, Bank Street College of Education, Národní rady pro sociální studia a Americké folklorní společnosti.

Výtvarnice obálek Suzanne Hankinsová často ilustrovala Cvrčka, Pavouka a další populární dětské časopisy.

/////////////////////////////////////////////////.

"Vřele doporučujeme.... Stručná, ale napínavá a exotická pohádka o hrdinech, kteří se snaží prosadit a ochránit ty, kteří jsou jim nejdražší, ve fantastickém světě." -- Children's Bookwatch (Midwest Library Review), leden 2007.

"Napsáno lyrickým hlasem, který v sobě nese duchy minulých vypravěčů..... Skvělé pro knihovníka nebo učitele, který je může předčítat třídě." -- Sheila Ruth, Wands and Worlds, leden 2007.

"Jasné, jednoduché a krásné vyprávění. Ti, kdo znají předlohu, poznají, jak mistrovské dílo Shepard vytvořil z notoricky náročného materiálu..... Nejlepší ze všeho je, že jazyk si zachoval plné bohatství základní keltské hudby." -- Louise Owen, Celtic Cafe.

////////////////////////////////////////////////.

UKÁZKA: "KAPELA JE VELMI OBLÍBENÁ A OBLÍBENÁ.

Druhý den po poledním jídle řekl Pwyll Manawydanovi: "Pojďme se znovu projít po hoře. Ale tentokrát s sebou vezmeme mého koně.".

Znovu tedy vystoupili na horu. A neseděli dlouho, když spatřili stejnou paní, ve stejných šatech a závoji, na stejném koni, na stejné cestě, přijíždějící stejným pomalým, vyrovnaným tempem.

Pwyll rychle nasedl na koně, ale když dorazil k úpatí hory, ona už jela kolem místa. Nechal tedy svého koně pobíhat za ní v domnění, že ji snadno předjede. Když se mu to nepodařilo, dal koni uzdu. Začal klusat, přesto ještě více zaostal. Pak ho pobídl do cvalu - ale v největší rychlosti ztratil víc půdy pod nohama než kdy jindy. A dáma stále nejela rychleji než chůzí.

Nakonec jeho kůň začal selhávat a on zavolal: "Paní, ve jménu muže, který je vám nejdražší, prosím, zastavte.".

"Budu," řekla. "A kvůli svému koni jsi o to mohla požádat dřív."