Vydávání svědectví o sobě samém

Recenze čtenářů

Judith Butlerová ve své knize Giving an Account of Oneself zkoumá složitost etiky a utváření subjektu v sociálním kontextu, přičemž klade důraz na vztahovost a potřebu sebereflexe. Kniha byla oceněna pro svůj poutavý styl, srozumitelnost a relevanci k současným etickým problémům.

Kniha je dobře napsaná, poutavá a intelektuálně podnětná. Předkládá komplexní, ale přístupnou argumentaci o etice a subjektivitě a vybízí čtenáře k zamyšlení nad jejich morální odpovědností v sociálním kontextu. Mnozí recenzenti ji považují za jednu z nejlepších Butlerových prací, jejíž jasný a pedagogický styl psaní je zároveň výzvou i přínosem.

Někteří čtenáři považovali knihu za velmi náročnou, což může odradit ty, kteří Butlerovo dílo neznají. Navíc se vyskytly problémy s objednáváním a obdržením knihy, což způsobilo frustraci jednoho recenzenta, který kvůli nejasným pokynům skončil se dvěma výtisky.

(na základě 9 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Giving an Account of Oneself

Obsah knihy:

Co znamená vést morální život? Judith Butlerová ve své první rozsáhlé studii o morální filozofii nabízí provokativní nástin nové etické praxe - praxe, která reaguje na potřebu kritické autonomie a je založena na novém smyslu pro lidský subjekt. Butlerová vychází ze schopnosti člověka odpovědět na otázky Co jsem udělal? a Co bych měl udělat? Ukazuje, že tyto otázky lze zodpovědět pouze na základě předchozí otázky: Kdo je toto "já", které je povinno podat o sobě zprávu a jednat určitým způsobem? Protože zjišťuji, že nemohu podat výpověď o sobě samém, aniž bych přihlédl ke společenským podmínkám, v nichž vznikám, vyžaduje etická reflexe obrat k sociální teorii.

Ve třech působivě zpracovaných a čtivě napsaných kapitolách Butlerová ukazuje, jak obtížné je podat zprávu o sobě samém a jak je tento nedostatek průhlednosti a vypovídatelnosti o sobě samém klíčový pro etické chápání člověka. V brilantním dialogu s Adornem, Levinasem, Foucaultem a dalšími mysliteli výmluvně argumentuje limity, možnosti a nebezpečí současného etického myšlení. Butlerová nabízí kritiku morálního já a tvrdí, že transparentní, racionální a kontinuální etický subjekt je nemožný konstrukt, který se snaží popřít specifičnost toho, co je to být člověkem.

Sami sebe můžeme poznat jen neúplně a pouze ve vztahu k širšímu sociálnímu světu, který nás vždy předcházel a který nás již formoval způsobem, který nedokážeme pochopit. Jestliže jsme nevyhnutelně částečně nepřehlední sami pro sebe, jak může podávání výpovědi o sobě samých definovat etický čin? A nezpůsobuje etický systém, který nás činí nemožně odpovědnými za úplné sebepoznání a sebepoznání, jakési psychické násilí, které vede ke kultuře sebeobviňování a krutosti? Jak nám obrat k sociální teorii nabízí šanci pochopit specificky sociální charakter našeho vlastního nevědění o sobě samých? V této neocenitelné knize Butler díky přetvoření etiky jako projektu, v němž být etický znamená stát se kritickým k normám, podle nichž máme jednat, ale které si nikdy nemůžeme plně vybrat, osvětluje, co pro nás jako omylné tvory znamená vytvořit a sdílet etiku zranitelnosti, pokory a etické vnímavosti.

Judtith Butlerová je profesorkou rétoriky a srovnávací literatury Maxine Elliotové na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Mezi její nejnovější knihy patří Precarious Life: The Power of Mourning and Violence a Undoing Gender.