Hodnocení:
Kniha „Siddhártha“ od Hermanna Hesseho je oceňována pro své hluboké postřehy a nádherně napsané vyprávění, které zkoumá cestu sebepoznání a osvícení a čerpá z témat buddhismu. Mnoho čtenářů však zaznamenalo značné problémy s kvalitou některých překladů, které ovlivnily jejich čtenářský zážitek.
Klady:Hluboká a inspirativní témata, která vybízejí k sebereflexi a filozofování o životě.
Zápory:Krásně napsané, s bohatou obrazností a metaforickým vyprávěním.
(na základě 1862 hodnocení čtenářů)
Ve stínu banyánu sedí zarostlý převozník a naslouchá řece. Někteří říkají, že je to mudrc.
Kdysi byl potulným šramanem a krátce, stejně jako tisíce dalších, následoval Buddhu Gotamu, uchvácen jeho kázáními. Ale tento muž, Siddhártha, nebyl následovníkem nikoho jiného než své vlastní duše. Siddhártha se narodil jako syn bráhmína a byl obdařen vzhledem, inteligencí a charismatem.
Aby našel smysl života, zavrhl svou slibnou budoucnost a vydal se na dráhu potulného askety. Skutečné štěstí se mu však stále vyhýbalo.
Život plný rozkoší a vzrušení pak jen ubíral na jeho duchovních výdobytcích, až byl stejný jako všichni ostatní -dětští lidé-, vláčený svými touhami. Stejně jako ostatní výtvory Hermanna Hesseho o bojujících mladých mužích má i Siddhártha pořádnou dávku evropské úzkosti a tvrdohlavého individualismu.
Jeho závěrečné prozření zpochybňuje buddhistické i hinduistické ideály osvícení. Siddhártha není ani praktikující, ani oddaný, nemedituje ani nerecituje, ale splyne se světem, rezonuje s rytmy přírody a sklání čtenářův sluch dolů, aby slyšel odpovědi z řeky.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)