Secretum

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 7 hlasů.

Obsah knihy:

Petrarkovo tajemství aneb Spor duše s vášní - tři dialogy mezi ním a Augustinem - ÚPLNÝ ANGLICKÝ PŘEKLAD - Z latiny přeložil William H. Draper - Paní Jerroldová jde dokonce tak daleko, že říká, že se Petrarca - vrhá do nejhoršího sebezpytování, jaké kdy kdo udělal.

O tom, zda byla kniha určena veřejnosti, můžeme pochybovat, jak ze slov předmluvy, tak ze skutečnosti, že byla zřejmě vydána až po autorově smrti. Ať už je to však jakkoli, zůstává jedním z největších památníků světového sebeodhalení a řadí se po bok Vyznání svatého Augustina - což je verdikt, který se některým kritikům bude zdát poněkud přehnaný, ačkoli sotva přesahuje mínění Petrarkových francouzských studentů a není zcela neodpustitelný u tak nadšeného obdivovatele jejího předmětu a verdikt, který by přinejmenším nebyl nepříjemný Petrarkovi samotnému. Většina moderních autorů o Petrarkovi se shoduje v tvrzení, že ze všech jeho děl vrhají nejvíce světla na samotného Petrarku právě Dialogy, které nazývá Secretum meum.

Přesto dosud nebyl vydán žádný český překlad.

Francouzská verze od M. Victor Develay vyšla před několika lety a získala uznání Francouzské akademie; a vzhledem k velkému významu Petrarky v dějinách renesance nejen v Itálii, ale i v Evropě, je načase, aby podobná příležitost k jeho hlubšímu poznání byla nabídnuta i anglickým čtenářům; neboť na obou březích Atlantiku existují známky toho, že počet zájemců o Petrarku neustále roste.

Důvodem je bezpochyby skutečnost, že s tím, jak se lépe poznává celé Petrarkovo dílo, roste zájem o něj jako o člověka. Pan Sidney Lee nám nedávno připomněl jeho široký záběr a převažující vliv ve věci sonetu ve Francii a v alžbětinské Anglii i v jeho vlastní zemi; a přesto tento vliv skutečně zdaleka neodhalil vše, čím Petrarka byl. Byl to z velké části vliv stylu, triumf dokonalosti formy, a jeho napodobitelé si s přesnou povahou citů a ducha, z nichž styl vychází, příliš hlavu nelámali.

Když se to později zvážilo na vahách, anglický cit měl tendenci považovat jeho sentiment za příliš vážný a slabý. Milostná tvorba Kavalírů vnesla do díla robustnější tón. Když jednou padla otázka: - Proč jsi tak bledý a chřadneš, zamilovaný milovníku? - neexistovala na ni vskutku dobrá odpověď v petrarkovském duchu a důsledkem bylo, že jeho jméno a sláva u nás utrpěly cosi jako zatmění.