Propast svobody / Doby světa

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 7 hlasů.

Původní název:

The Abyss of Freedom/Ages of the World

Obsah knihy:

V posledním desetiletí se F. W. J. von Schelling stal jedním z klíčových filozofů německého idealismu, který poprvé podkopal Kantovu filozofickou revoluci a otevřel tak cestu k životaschopné kritice Hegela. Podle názoru známého filosofa Slavoje Žižka byly hlavní směry posthegelovského myšlení, od Kierkegaarda a Marxe až po Heideggera a dnešní dekonstrukcionismus, předznamenány Schellingovou analýzou Hegelova idealismu a jeho tvrzením, že kontingenci existence nelze redukovat na pomyslné zprostředkování sebe sama. V knize Propast svobody se Žižek pokouší posunout Schellingovo postavení ještě dále, a to komentářem druhé verze Schellingova díla Věky světa, napsaného v roce 1813.

Žižek tvrdí, že nejhlubší Schellingovy myšlenky se nacházejí v sérii tří po sobě jdoucích pokusů o formulaci "věků světa/Weltalter", stadií seberozvoje Absolutna. Z těchto tří verzí, tvrdí Žižek, je právě ta druhá nejvýmluvnější a definitivně vystihuje Schellingovo lyrické myšlení. Soustřeďuje se na problém, jak samo Absolutno (Bůh), aby se stalo aktuálním, aby mohlo účinně existovat, musí vykonat radikálně kontingentní pohyb spočívající v nabytí hmotné, tělesné existence. Tato verze, která dosud nebyla v češtině k dispozici, konečně zpřístupňuje jeden z klíčových textů moderní filosofie, text, o němž se dnes ve filosofických kruzích vedou rozsáhlé diskuse.

Propast svobody je Žižekovým vlastním čtením Schellinga založeným na lacanovské psychoanalytické teorii. Zaměřuje se na představu, že Lacanova teorie - která tvrdí, že symbolický vesmír vznikl z předsymbolických pudů - je předobrazem Schellingovy myšlenky logu jako zrozeného z víru prvotních pudů neboli z toho, co "v Bohu ještě není Bohem". Pro Žižka je toto spojení monumentální a ukazuje, že Schellingovy myšlenky důrazně předznamenávají postmoderní "dekonstrukci" logocentrismu.

Slavoj Žižek není filosof, který se snaží dobývat objekty, ale radikální hlas, který věří, že filosofie není ničím, pokud není ztělesněná, ničím, pokud je pouze abstraktní. Podle něj pravá filosofie vždy vypovídá o něčem, nikoli o ničem. Pro ty, které zajímá geneze současného myšlení a osud rozumu v našem "věku úzkosti", bude toto spojení textů nejen filozoficky relevantní, ale i životně důležité.

Slavoj Žižek je autorem knih Vznešený předmět ideologie, Tarrying with the Negative: Kant, Hegel a kritika ideologie a nejnověji The Indivisible Remainder: An Essay on Schelling and Related Matters (Esej o Schellingovi a souvisejících otázkách). V současné době působí jako vedoucí vědecký pracovník na Ústavu společenských věd Univerzity v Lublani. Judith Normanová je docentkou filozofie na Trinity University v San Antoniu v Texasu.