Ztracené iluze

Recenze čtenářů

Recenze oceňují překlad Balzacových Ztracených iluzí od Raymonda MacKenzieho pro jeho čtivost a poutavost a vyzdvihují poutavý příběh a jeho význam pro pochopení Paříže 19. století. Pozitivně je hodnocen jak překlad, tak vyprávění, přičemž je doporučováno i pokračování.

Čtivý a poutavý překlad Raymonda MacKenzieho, dlouhé pasáže v pozadí činí zajímavými, poutavé vyprávění, zásadní pro pochopení Paříže 19. století, silné doporučení pro nové čtenáře.

Některým čtenářům mohou Balzacovy dlouhé úvodní pasáže stále připadat poněkud nudné, i když v tomto překladu jsou vylepšeny.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Lost Illusions

Obsah knihy:

Nový komentovaný překlad stěžejního díla Balzacova románu Com die Humaine - rozsáhlého vyprávění o zkaženém idealismu v cynickém městském prostředí

Ztracené iluze jsou základním textem Balzacova díla Com die Humaine, rozsáhlého, vzájemně propojeného fiktivního portrétu francouzské společnosti dvacátých a třicátých let 19. století, který zahrnuje téměř sto románů a povídek. Tento román, vydaný ve třech částech v letech 1837-1843, vypráví příběh Luciena de Rubempr, talentovaného mladého básníka, který opustil skandální život na provincii a vydal se do povrchního, zkorumpovaného a cynického víru modernity, jakým byla Paříž devatenáctého století - kde se jeho umělecký idealismus pomalu rozplývá, až se nakonec rozhodne vrátit domů.

Balzac do Ztracených iluzí vložil mnoho ze svých tematických zájmů a vypravěčských postupů, od kontrastu mezi životem v provincii a všepohlcujícím světem Paříže až po idealismus básníků, komodifikaci umění, drtivou tíhu chudoby a dluhů a triumfující cynismus novinářů a společenských šplhavců. Román překypuje postavami, událostmi a prostředím, i když snad žádný z nich není tak živý jako panoramatický a zoufalý pohled na Paříž jako na ohnisko kulturní, sociální a morální infekce modernity. Pro Balzaca žádná instituce neilustruje novou realitu lépe než pařížská žurnalistika: "amorální, pokrytecká, nestoudná, nečestná a vražedná," píše.

Raymond N. MacKenzie v tomto novém překladu brilantně vystihl tón Balzakovy nedostižné prózy - styl, který je střídavě vášnivý, přehřátý, hněvivý, dojemný, něžný, zádumčivý, digresivní, upovídaný, vtíravý a hektický. Jeho poučné anotace provedou moderního čtenáře labyrintem Balzacových narážek.