La rabbia / Anger
Napsal ji v reakci na žádost producenta Gastone Ferrantiho, aby se vyjádřil k souboru reportáží, a básník na ni reagoval vlastní montáží. Prostřednictvím rozvíjející se kukly obrazů se v La rabbia (1963) Pasoliniho objektiv přenesl přes sovětské represe v Maďarsku, kubánskou revoluci, (utopický objekt) vesmírného výzkumu, politické věznění v Alžírsku, osvobození bývalých evropských kolonií, zvolení papeže Jana XXIII., vyhlídky na revoluci v Africe a na Blízkém východě, v Evropě a v Latinské Americe...
Máme zde panoptikum fotorealistických náznaků. Smrt Marilyn Monroe se v této přílivové tůni reflexí hřebene jako myšlenka, jak básníkova linie svítí pro konceptuální rýmy a kontrapunkty. Spleť prózy a poezie, která tvoří La rabbia, zobrazuje ve Vitiho překladu vitalitu Pasoliniho díla v jeho schopnosti promlouvat jak ke specifikům jeho kontextů, tak k charakteru naší současnosti a k ironickému faktu života prožitého na pozadí propasti nespokojenosti v jejích nesčetných podobách.
Máme tu překvapivou konfrontaci revolučního boje ve stagnaci zasazenou do řádků, které krystalizují v mobilizační výzvu proti slepotě. Vedle prvního nezkráceného překladu Pasoliniho "Sekvencí" do češtiny obsahuje publikace La rabbia z nakladatelství Tenement Press také úvod od Roberta Chiesiho (kulturního ředitele Centro Studi-Archivio Pier Paolo Pasolini, Cineteca di Bologna) a doslov od vypravěče, romanopisce, esejisty a scenáristy Johna Bergera.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)