Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 7 hlasů.
Postava Piera Paola Pasoliniho (1922-1975) září v poválečné evropské kultuře jako blesk z čistého nebe. Básník, esejista a filmař se díky svému svobodomyslnému intelektuálnímu postoji stal jasnozřivým, bystrým a soucitným komentátorem Itálie své doby.
Brzy rozpoznal hydru a bojoval s jejími třemi hlavami: nedostatkem sociálního uvědomění pokorných a zranitelných, traumatickým vykořeněním, které pro ně znamenala moderna, a institucionalizovanou lží. Jak sám prohlásil, „v době všeobecné lži je říkat pravdu revolučním činem“.
Poezie byla pro Pasoliniho nejen kořenem a středem jeho tvůrčího projektu, ale i téměř závratným cvičením v obnově a sebekritice. Sbírkou La insomne felicidad nám básník Martín López-Vega nabízí příkladnou dvojjazyčnou antologii, která zahrnuje jak celek Las cenizas de Gramsci (1957), jeho snad nejslavnější básnickou sbírku, tak reprezentativní výběr z ostatního díla, a to jak ve friulštině, tak v italštině, včetně zásadních titulů, jako jsou Poesía en forma de rosa (Poezie ve tvaru růže) a Transhumanar y organizar (Transhumanizovat a organizovat).
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)