Domeček pro panenky

Recenze čtenářů

Uživatelské recenze hry „Domeček pro panenky“ vyzdvihují hluboká témata osobní identity, společenských rolí a vztahů, stejně jako její trvalou aktuálnost od doby jejího uvedení v roce 1879. Čtenáři oceňují Ibsenovu komplexní charakterizaci postav a konečné poselství sebeosvobození. Narazili však také na některé problémy s formátováním a některé inscenace kritizovali za technické nedostatky.

⬤ Silná témata a poselství o osobní identitě a ženské roli
⬤ komplexní charaktery a silné vnitřní konflikty
⬤ poutavé a snadno čitelné
⬤ poskytuje skvělý materiál k diskuzi
⬤ nadčasová aktuálnost
⬤ silné herecké výkony v adaptacích.

⬤ Problémy s formátováním v některých vydáních
⬤ pro některé čtenáře bylo zpočátku obtížné se do knihy začíst
⬤ produkční hodnoty některých adaptací byly nedostatečné
⬤ fyzické kopie byly v některých případech špatně svázané.

(na základě 485 hodnocení čtenářů)

Původní název:

A Doll's House

Obsah knihy:

„Domeček pro panenky“, který byl poprvé uveden 21. prosince 1879 v Královském divadle v dánské Kodani, je jednou z nejslavnějších her Henrika Ibsena.

Je to příběh Nory Helmerové, která si někdy před začátkem hry tajně vypůjčila velkou sumu peněz, aby pomohla svému manželovi zotavit se z těžké nemoci. Nora, která si tyto peníze vypůjčila zfalšováním podpisu svého otce, se brzy obává, že její tajemství bude odhaleno, když se její manžel Torvald stane ředitelem banky a vyhodí spolupracovníka Nilse Krogstada, který o Nořině prohřešku ví. Když Krogstad vyhrožuje, že Nořino tajemství prozradí, prosí manžela, aby ho do funkce nevracel, ten však odmítá.

Napětí, které vzniká v manželství Nory a Torvalda, nakonec vyvrcholí, když se Torvald konečně dozví o padělání. Strhující drama o krachujícím manželství bez lásky „Domeček pro panenky“ bylo v době svého uvedení velmi kontroverzní kvůli svému kritickému postoji k manželským normám 19.

století. Sám Ibsen věřil, že společnost 19. století, v níž dominovali muži, neumožňovala ženám být skutečně samy sebou, a proto se prostřednictvím svého díla zasazoval o prosazení práv žen.

Toto vydání je vytištěno na prvotřídním bezkyselinovém papíře a vychází z překladu R. Farquharsona Sharpa.