The Meaning of the Creative Act
Velký ruský filozof Nikolaj Berďajev (1874-1948) věřil, že na počátku dvacátého století skončí starý ateistický a pozitivistický světonázor a nastane nová éra ducha. Jeho filozofie překračuje pouhou racionální konceptualizaci a snaží se dosáhnout autentického života jako takového: hlubokých vrstev existence v kontaktu s božským světem. Veškeré své úsilí - filozofické i v osobním a veřejném životě - zaměřil na to, aby království tohoto světa nahradil královstvím Božím. Podle něj se o to můžeme všichni pokusit tím, že využijeme božských tvůrčích sil, které tvoří naši pravou přirozenost. Naším posláním je být spolupracovníky Boha při jeho pokračujícím stvoření světa.
Smysl tvůrčího činu je pro Nikolaje Berďajeva stěžejním dílem. Předznamenává řadu zásadních témat, která rozvíjí ve svých pozdějších dílech, zejména tvůrčí svobodu jako podstatný prvek lidského života a lidskou tvořivost jako komplementární k Boží tvořivosti. Berďajev zde nastiňuje "antropodiceu" neboli ospravedlnění člověka (na rozdíl od "teodicey" neboli ospravedlnění Boha). Člověk je ospravedlněn na základě svých tvůrčích činů, neboť je stvořením, které je zároveň spolutvůrcem Božího stvořitelského díla: "Bůh od nás očekává tvůrčí čin.".
.
"Spisy Nikolaje Berďajeva jsou vždy pronikavé, pronikavé, vášnivé, angažované - jsou výrazem celého člověka. Dnes jsou stejně intenzivně živé jako v době svého vzniku." - Richard Pevear, překladatel Vojny a míru a Bratrů Karamazových.
"Spisy Nikolaje Berďajeva si zachovávají svou svěžest jako prostředek k přemýšlení nejen o budoucnosti Ruska, ale i o duchovních výzvách, kterým čelí moderní svět." Paul Vallier, autor knihy Moderní ruská teologie: Bucharev, Solovjev, Bulgakov
"Nikolaj Berďajev je jedním z mála, kteří našli křesťanskou odpověď, a přesto se nepřestávají ptát spolu s těmi, jejichž životy jsou stále rozervány nevírou, pochybnostmi a utrpením.
Jeden z mála, kteří se odvažují být jako myslitelé křesťany a jako křesťané mysliteli." - Jevgenij Lampert, autor knihy Apokalypsa dějin.
Boris Jakim přeložil a vydal mnoho knih z oblasti ruského náboženského myšlení. Mezi jeho překlady patří například knihy S. L. Franka Nepoznané, Pavla Florenského Sloup a půda pravdy, Vladimíra Solovjova Přednášky o božském lidství a Sergěje Bulgakova Beránkova nevěsta.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)