Recenze čtenářů
Shrnutí:Recenze vyzdvihují knihu Christine Korsgaardové jako významný a přístupný výklad kantovského racionalismu a etiky. Čtenáři chválí její čtivé psaní, silné podání a pronikavý způsob, jakým propojuje Kantovy myšlenky se současnými etickými otázkami. Mezi kritické připomínky však patří nedostatečná diskuse o morálním statusu týkající se organizovaných entit a zmatečnost některých částí.
Klady:⬤ Krásně napsané
⬤ jasný výklad Kantových myšlenek
⬤ účinně se vypořádává s běžnou kritikou Kanta
⬤ silná prezentace
⬤ poutavé pro odborníky i neodborníky
⬤ pronikavé propojení osobní integrity a morálního jednání
⬤ zahrnuje morální status zvířat.
Zápory:⬤ Nezabývá se morálním statusem korporací nebo organizovaných společenských entit
⬤ některé části mohou působit zmateně a nadbytečně
⬤ působí dojmem nadměrného citování jiných filosofů bez jasné nutnosti.
(na základě 9 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Self-Constitution: Agency, Identity, and Integrity
Obsah knihy:
Christine M. Korsgaardová předkládá výklad základů praktického rozumu a morálního závazku.
Morální filosofie usiluje o pochopení skutečnosti, že lidské jednání může být na rozdíl od jednání ostatních zvířat morálně dobré nebo špatné, správné nebo nesprávné. Jen málo morálních filosofů však využilo myšlenku, že činy mohou být morálně dobré nebo špatné na základě toho, že jsou dobré nebo špatné svého druhu - dobré nebo špatné jako činy. Stejně jako potřebujeme vědět, že funkcí srdce je pumpovat krev, abychom věděli, že dobré srdce je takové, které úspěšně pumpuje krev, tak potřebujeme vědět, jaká je funkce nějakého jednání, abychom věděli, co se považuje za dobré nebo špatné jednání.
Korsgaard, vycházeje z prací Platóna, Aristotela a Kanta, navrhuje, že funkcí jednání je konstituovat děj, a tedy i identitu osoby, která jej koná. Jako racionální bytosti jsme si vědomi principů, jimiž se řídí naše jednání, a proto je máme pod kontrolou. Dobré jednání je takové, které konstituuje svého činitele jako autonomní a účinnou příčinu svých vlastních pohybů.
Tyto vlastnosti odpovídají respektive dvěma Kantovým imperativům praktického rozumu. Soulad s kategorickým imperativem nás činí autonomními a soulad s hypotetickým imperativem nás činí účinnými. A tím, že určujeme, jaké účinky budeme mít ve světě, zároveň určujeme svou vlastní identitu.
Korsgaardová rozvíjí teorii jednání a interakce a formu, kterou interakce musí mít, pokud chceme mít integritu, která je podle ní pro jednání nezbytná. Na základě této teorie tvrdí, že pouze morálně dobré jednání může plnit funkci jednání, kterou je sebeutváření.
