Hodnocení:
Kniha Christine Korsgaardové o kantovské etice nabízí jasnou a pronikavou reinterpretaci Kantových myšlenek, osvětluje běžné mylné představy a zároveň se zabývá kritikou. Mnozí čtenáři oceňují její čtivý způsob psaní a silné podání a shledávají její argumenty přesvědčivými a měnícími život. Některé kritiky však poukazují na problémy se strukturou a prezentací knihy a popisují některé její části jako zmatené a nadbytečné. Kromě toho jsou některá témata, jako například morální status korporací, označována za nedostatečně prozkoumaná.
Klady:Krásně napsaný, srozumitelný výklad. Přehledná prezentace kantovské etiky. Poutavé pro odborníky i neodborníky. Poskytuje promyšlené odpovědi na časté výtky vůči Kantovi. Dobře demonstruje diskuse o osobní integritě a morálním statusu. Pro některé čtenáře měnící životní perspektivy.
Zápory:Někteří čtenáři považují prezentaci knihy za zmatenou a nadbytečnou. Problémy s citacemi klasických filozofů. Chybí zkoumání morálního statusu korporací a organizovaných entit. Několik fyzických výtisků dorazilo poškozených.
(na základě 9 hodnocení čtenářů)
Self-Constitution: Agency, Identity, and Integrity
Christine M. Korsgaardová předkládá výklad základů praktického rozumu a morálního závazku.
Morální filosofie usiluje o pochopení skutečnosti, že lidské jednání může být na rozdíl od jednání ostatních zvířat morálně dobré nebo špatné, správné nebo nesprávné. Jen málo morálních filosofů však využilo myšlenku, že činy mohou být morálně dobré nebo špatné na základě toho, že jsou dobré nebo špatné svého druhu - dobré nebo špatné jako činy. Stejně jako potřebujeme vědět, že funkcí srdce je pumpovat krev, abychom věděli, že dobré srdce je takové, které úspěšně pumpuje krev, tak potřebujeme vědět, jaká je funkce nějakého jednání, abychom věděli, co se považuje za dobré nebo špatné jednání.
Korsgaard, vycházeje z prací Platóna, Aristotela a Kanta, navrhuje, že funkcí jednání je konstituovat děj, a tedy i identitu osoby, která jej koná.
Jako racionální bytosti jsme si vědomi principů, jimiž se řídí naše jednání, a proto je máme pod kontrolou. Dobré jednání je takové, které.
Konstituuje svého činitele jako autonomní a účinnou příčinu svých vlastních pohybů. Tyto vlastnosti odpovídají dvěma Kantovým imperativům praktického rozumu. Soulad s kategorickým imperativem nás činí autonomními a soulad s hypotetickým imperativem nás činí účinnými.
A tím, že určujeme, jaké účinky budeme mít ve světě, zároveň určujeme svou vlastní identitu. Korsgaardová rozvíjí teorii jednání a interakce a podoby, které interakce musí nabývat, máme-li mít integritu, která je podle ní pro agentství nezbytná. Na základě této teorie tvrdí, že pouze morálně dobré jednání může sloužit funkci jednání, kterou je sebeutváření.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)