Rudolf Steiner, Život a dílo: 1914-1918: Steiner: léta první světové války

Recenze čtenářů

Kniha je velmi doporučovaným životopisem Rudolfa Steinera, který je oceňován pro svou hloubku vhledu a poutavý styl psaní. Přináší nové informace o Steinerově přínosu různým oborům, takže je cenným čtením pro každého, kdo se zajímá o jeho dílo.

Jasná hloubka vhledu, poutavý a neformální styl psaní, nové informace z archivů, pokrývá různé oblasti vlivu.

V recenzích není žádná výslovně zmíněna.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Rudolf Steiner, Life and Work: 1914-1918: The Years of World War I

Obsah knihy:

"Jediné, co můžeme udělat, je pokusit se získat jasný obraz o situaci a skutečně s tímto vědomím žít. Musíme si uvědomit, že myšlenky jsou skutečné, dynamické síly. Jediné, co nyní můžeme udělat, je jasně si věci promyslet. Žít s těmito pravdivými myšlenkami třeba jen dva dny, než nás opět vtáhne černá magie žurnalistiky, bude mít význam. A možná přijde čas, kdy toho budeme moci využít, abychom něco uskutečnili nebo přiměli někoho jiného, aby něco udělal." --Rudolf Steiner, 13. ledna 1917.

Ve čtvrtém díle se Peter Selg ve svém zkoumání života a díla Rudolfa Steinera zaměřuje na období první světové války. Steiner tuto temnou dobu vnímal především jako důsledek rostoucího hospodářského napětí mezi Anglií a Německem, které se vyznačovalo neudržitelným materialistickým a nacionalistickým myšlením. Podle jeho názoru se převládající společenské koncepce bránily vývoji směrem k takové formě společnosti, která by umožnila dlouhodobý budoucí mír; brzy navrhne svou alternativu v podobě "trojí povahy společenského organismu", která má udržet společenské zdraví, suverénní a vzájemně provázané vztahy mezi třemi hlavními oblastmi společenského života: politickou, ekonomickou a kulturně-duchovní sférou.

Tento svazek popisuje dramatické období, během něhož Rudolf Steiner prokázal kompetenci a oddanost ve snaze zprostředkovat a realizovat dlouhodobou cestu k mírovým vztahům v Evropě. Jeho přednášky se v tomto období výrazně zaměřovaly na témata vnitřního doprovázení zemřelých, péče o zraněné, význam nezištného prožívání plné tragické reality světových událostí a zásadní význam pravdivosti v žurnalistice. Nedostatek pravdivého zpravodajství považoval za tak hrozivý, že uvažoval o založení zpravodajské organizace ve Švýcarsku.

Steinerovo hluboké znepokojení nad tragédií, která postihla Evropu, nad mnoha násilně zmařenými životy a nad pokusy o politické zneužití v důsledku války ho vedlo k tomu, že své antroposofické činnosti vtiskl zásadně nové gesto a zaměřil se na praktický přínos pro společnost způsobem, o který se antroposofické hnutí dosud nikdy nepokusilo.

-- -- --.

"Na rozdíl od většiny svých spolupracovníků z Dornachu znal Rudolf Steiner velmi dobře výbušnost situace na Balkáně. Bylo mu sedmnáct let, byl v posledním ročníku školy ve Vídni, když Bismarck v Berlínské smlouvě z roku 1878 podřídil původně turecké provincie Bosnu a Hercegovinu habsburské okupaci. Následovaly války o rozpadající se Osmanskou říši. Již v roce 1908 navrhl rakouský náčelník generálního štábu Franz Conrad von Hoetzendorf preventivní válku proti Srbsku, Rusku a Itálii a varoval, že stále agresivnější Srbsko se stává nebezpečnou silou. Tato země, respektive její političtí představitelé, se považovala za národní (a nacionalistické) centrum všech jižních Slovanů. Ačkoli bylo do značné míry mezinárodně izolováno, mohlo se spoléhat na ruskou podporu, protože Rusko sledovalo v oblasti své vlastní zájmy." -- Peter Selg (z úvodní kapitoly)