Kultura nesobeckosti: Rudolf Steiner, páté evangelium a doba extrémů

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 13 hlasů.

Původní název:

The Culture of Selflessness: Rudolf Steiner, the Fifth Gospel, and the Time of Extremes

Obsah knihy:

Lidé budou muset vyměnit ducha pouhého myšlení za ducha přímého vidění, přímého soucitu a sdílené zkušenosti Krista, který je duchovně živý a kráčí po boku všech lidských duší.

"Nejprve se musíme stát nesobeckými. To je úkol dnešní kultury pro budoucnost. Lidstvo se musí stávat stále více nesobeckým; v tom spočívá budoucnost správných mravních životních skutků, budoucnost všech skutků lásky, které se mohou uskutečnit prostřednictvím pozemského lidství." --Rudolf Steiner ("Blížíme se k tajemství Golgoty", str. 67, 119)

V přednášce osm týdnů před vypuknutím první světové války Rudolf Steiner, vědom si nadcházejícího vývoje, vytvořil výraz "kultura nesobeckosti", aby popsal kulturu, která se v budoucnu vyvine. Dalekosáhlé sociální důsledky jeho převážně christologických přednášek o pátém evangeliu, které přednesl v letech 1913/14 za stejných politických okolností, byly mnohým Steinerovým současným posluchačům cizí a ti jeho dramatické příběhy čerpané z pátého evangelia (nebo toto evangelium samotné) většinou nechápali jako "zdroj útěchy" pro budoucnost nebo (jak o nich Rudolf Steiner řekl) jako "potřebné" pro budoucí práci.

Následné katastrofy dvacátého a počátku jednadvacátého století nás však upozornily na Steinerova ústřední témata a obsahy z let 1913/14. Mluvil o duchovním rozvoji a sebezáchově tváří v tvář velkému utrpení, o skutečné účasti na neštěstí druhých a o osvojení si "pravé nesobeckosti", která plně zohledňuje lidské "já".

Ve 30. letech 20. století, v době nacionálněsocialistické vlády násilí, se několik žáků Rudolfa Steinera vydalo touto cestou morálního odporu a všeobjímajícího terapeutického působení. Jeden z příkladů je popsán ve druhé kapitole tohoto svazku. Mnoho dalších osudů je méně známých; dnes už je nelze zcela zachránit před zapomněním. Patří k nim velké životní dílo Marie Krehbielové-Darmstadterové, antroposofky židovského původu, která byla v lednu 1943 zavražděna v Osvětimi. Nicméně jak nyní, tak v budoucnosti, ve světě, který musí najít humánní způsoby, jak snášet pokračující pohromy obrovského rozsahu, zůstává úkol, který Rudolf Steiner popsal, aktuální ve všech kulturách a ve všech částech světa. "Zemi pokrývá jediné velké společenství. Jeho jméno je utrpení a síla.".

Tato kniha je překladem knihy Kultura nesobeckosti. Rudolf Steiner, páté evangelium a věk extrémů (Verlag am Goetheanum, Dornach, 2006).