Pojednání o právu: Úplné znění

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 21 hlasů.

Původní název:

Treatise on Law: The Complete Text

Obsah knihy:

Jedná se o nový český překlad pojednání svatého Tomáše Akvinského o právu, které se nachází v otázkách 90-108 první části druhé části Summy teologie. Jedná se vlastně o jediný volný anglický překlad celého traktátu, který obsahuje jak obecný výklad o právu (otázky 90-92), tak i konkrétní pojednání o tom, co svatý Tomáš označuje jako pět druhů práva: věčný zákon (otázka 93), přirozený zákon (otázka 94), lidský zákon (otázky 95-97), starý zákon (otázky 98-105) a nový zákon (otázky 106-108). Všechna ostatní dochovaná vydání Pojednání o právu končí u lidského zákona, a mají tak přibližně třetinový rozsah celého Pojednání.

Tomášův popis zákona je pevně zakotven v obecné morální teorii, která začíná bohatým pojetím lidského rozkvětu, tj. dobra pro lidské bytosti (otázky 1-5). Toto dobro spočívá především v našem konečném a důvěrném spojení s osobami Nejsvětější Trojice - spojení, které v našem současném stavu můžeme intelektuálně pochopit a afektivně uskutečňovat pouze s nadpřirozenou Boží pomocí. Právě v tomto rámci uspořádáváme své lásky a usilujeme o bližší cíle, které nám jako lidem v tomto životě otevírají. Vzhledem k vhodným cílům je další otázkou, jak se můžeme dostat z místa, kde jsme, v zajetí důsledků prvotního hříchu, tam, kde chceme být. Odpověď zní: pomocí (a) lidských činů, které jsou dobré, tj. správně uspořádané k našemu konečnému cíli, a (b) návyků, které tyto činy buď plodí, nebo z nich vyplývají. Při rozboru lidských činů (otázky 6-21) a jejich vztahu k vášním (otázky 22-48) podává svatý Tomáš obecný popis toho, co nazývá "vnitřními principy" lidských činů a s nimi spojených návyků - jak ctností (otázky 49-70), tak neřestí (otázky 71-89). Teprve poté přechází k tomu, co nazývá "vnějšími principy" dobrého lidského jednání, tj. k zákonu (otázky 90-108) a milosti (otázky 109-114).

Podle svatého Tomáše právo zdaleka nenahrazuje ctnost jako základní princip jednání, ale slouží jako nezávislý princip jednání, který doplňuje ctnost a sám je schopen být zahrnut do praktického uvažování. Důvodem je to, že všechny boží.

přikázání, zákazy a tresty jsou zaměřeny na podporu dobra celého vesmíru a zejména dobra pro lidské bytosti, a to jak individuálně, tak v rámci různých forem společenského života. Z tohoto důvodu slouží zákon jako zábrana špatného jednání a zároveň jako podnět k dobrému jednání, tj. jako zábrana jednání, které nás odvádí od ctnosti a skutečného lidského rozkvětu, a jako podnět k jednání, které ctnost a rozkvět podporuje.

Je mnoho výhod, když máte k dispozici celý traktát, a ne jen několik prvních otázek, jak bylo obvyklé v předchozích vydáních Pojednání o právu. Zmíníme-li jen některé z těchto výhod, otázka o morálních přikázáních Starého zákona (otázka 100) pomáhá různými způsoby osvětlit předchozí otázky o přirozeném a lidském právu (otázky 94-97). Otázky o obřadních a soudních přikázáních Starého zákona (otázky 101-105) zase do hloubky demonstrují symbiotický vztah, který svatý Tomáš považuje za vztah mezi Starým a Novým zákonem. Otázky týkající se Nového zákona představují úvod do křesťanského způsobu života, který bude nesrovnatelně podrobněji popsán v druhé části druhého dílu, jehož převážná část je strukturována kolem pojednání o třech teologických ctnostech a čtyřech kardinálních ctnostech.