Neoriginální génius - Poezie jinými prostředky v novém století

Recenze čtenářů

Kniha Marjorie Perloffové „Neoriginální génius“ je obsáhlou sbírkou, která se zabývá současnými literárními postupy přivlastňování a citování. Provokuje k zamyšlení a debatě, zabývá se složitými myšlenkami v oblasti hyperinformací a moderní literatury, i když nemusí vždy splnit očekávání všech čtenářů.

⬤ Komplexní přehled literárních praktik
⬤ podněcuje důležité rozhovory v současné literatuře
⬤ dobře zpracované a pronikavé eseje
⬤ užitečné pro vědce a čtenáře se zájmem o komplexní literární díla
⬤ podněcuje k zamyšlení a hlubšímu pochopení klíčových autorů a hnutí.

⬤ Některé obsahy mohou působit spíše intuitivně než zásadně
⬤ někteří čtenáři je vnímají jako suché nebo nudné
⬤ mohli by se potýkat s omezením nepůvodních citací v poezii.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Unoriginal Genius - Poetry by Other Means in the New Century

Obsah knihy:

Jaké je místo individuálního génia v globálním světě hyperinformace - ve světě, v němž, jak před více než sedmdesáti lety předpověděl Walter Benjamin, je každý potenciálním autorem? Pro básníky v takovém prostředí začíná "originalita" ustupovat do pozadí tomu, co lze udělat s cizími slovy - zarámovat, citovat, recyklovat a jinak zprostředkovat dostupná slova a věty a někdy i celé texty. Marjorie Perloffová zde zkoumá tento zajímavý vývoj v současné poezii: přijetí "neoriginálního" psaní.

Paradoxně je podle ní taková citátová a často omezená poezie přístupnější a v jistém smyslu "osobnější" než hermetická poezie 80. a 90. let.

Perloff sleduje tuto poetiku "nepůvodního génia" od jejího paradigmatického díla, Benjaminova encyklopedického Projektu arkád, knihy složené převážně z citací. Rozebírá procesy výběru, rámování a rekonfigurace v díle brazilského konkretismu a Oulipo, obou hnutí, která jsou dnes chápána jako předchůdci takových hybridních citačních textů, jako je operní libreto Charlese Bernsteina Shadowtime a dokumentární lyrická sekvence Susan Howeové The Midnight.

Perloff také zjišťuje, že nový synkretismus se vztahuje i na jazyk: například na francouzsko-norskou Caroline Bergvallovou píšící v angličtině a japonskou Yoko Tawadu v němčině. Neoriginální génius končí diskusí o konceptualistické knize Kennetha Goldsmithe Traffic - zdánlivě "čistém" rozhlasovém přepisu dopravních zpráv za jeden prázdninový víkend.

V těchto a mnoha dalších případech nám Perloff ukazuje "poezii jinými prostředky" s velkou vynalézavostí, vtipem a komplexností.