Moskevský deník

Recenze čtenářů

Kniha přináší Benjaminovy deníkové záznamy z cesty do Moskvy, které přinášejí osobní vhled do jeho zážitků ve městě, jeho vztahu k urbanismu a kritiku kultury a společenského klimatu v Sovětském svazu. Kromě toho je zde zachycen jeho milostný vztah s Asjou, který poskytuje intimnější pohled na Benjaminovu osobnost.

Deníkové záznamy jsou krásně napsané a poskytují čtivý popis Benjaminovy cesty. Osvětluje důležité aspekty urbanismu a nabízí kontext a pozadí pro Benjaminovu pozdější kritickou práci. Osobní prvky přidané z jeho románku s Asjou dodávají jeho vědecké osobnosti lidský rozměr.

Text možná postrádá explicitní politickou kritiku, kterou si někteří čtenáři přejí, a zaměřuje se spíše na nepřímé důkazy než na přímé komentáře. Navíc diskuse o sovětském umění a vzdělanosti se nemusí líbit všem čtenářům, což může vést k tomu, že někteří tyto části přeskočí a budou hledat osobnější vyprávění.

(na základě 1 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Moscow Diary

Obsah knihy:

Život německo-židovského literárního kritika a filozofa Waltera Benjamina (1892-1940) je skutečnou alegorií života literátů ve dvacátém století. Benjaminova intelektuální odysea vyvrcholila sebevraždou na francouzsko-španělských hranicích, kde byl pronásledován nacisty, ale dlouho předtím odcestoval do Sovětského svazu. Jeho ohromující vyprávění o této cestě je mezi Benjaminovými spisy jedinečné pro upřímný a nemilosrdný způsob, jakým bojuje se svými pohnutkami a svědomím.

Snad hlavním důvodem jeho cesty byla náklonnost k Asje Lā.

Cisové, lotyšské bolševičce, s níž se poprvé setkal v roce 1924 na Capri a která na něj měla mít významný intelektuální i erotický vliv po celá dvacátá a třicátá léta. Asja Lā.

Cis žila v Moskvě, kde se živila jako novinářka, a Benjaminův deník je na jedné straně popisem jeho masochistického milostného vztahu k tomuto nepolapitelnému - a poněkud nesympatickému - objektu touhy. Na druhé straně je to příběh o neúspěšném románku s ruskou revolucí.

Benjamin se totiž vydal do Ruska nejen proto, aby se z první ruky informoval o sovětské společnosti, ale také aby dospěl k rozhodnutí vstoupit do komunistické strany. Benjaminův deník vykresluje dilema spisovatele, který se nechal zlákat přísliby revoluce, ale zároveň nebyl ochoten přihlížet jejím lidským a institucionálním nedostatkům.

Moskevský deník je více než jen záznamem ideologické rozpolcenosti.

Jeho literární hodnota je značná. Benjamin je jedním z největších fyziognomů města dvacátého století a jeho portrét hibernované Moskvy stojí vedle jeho brilantních evokací Berlína, Neapole, Marseille a Paříže. Pro studenty tohoto mimořádně zajímavého období bude Benjaminovo očité svědectví o Moskvě mimořádně poučné.