Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Little Auto
Vítěz ceny Scotta Moncrieffa za překlad v roce 2014
Zrovna když vyvěšovali mobilizační rozkazy.
Rozuměli jsme si s mým soudruhem
Že nás to malé auto vyhnalo do nové éry.
A přestože jsme oba už byli dospělí muži
právě jsme se narodili
Koncem roku 1914 Apollinaire vyměnil život na vysoké noze v avantgardní Paříži za bláto a spoušť válečných zákopů. Jeho básně z tohoto období jsou však zcela odlišné od těch, které pro anglické čtenáře definují žánr válečné poezie: vybuchující granáty jsou přirovnávány k lahvím šampaňského a vedle orgií ničení se v nich objevuje nostalgie po starověku, nedočkavost po budoucnosti, melancholie i bujnost.
Apollinaire zemřel v roce 1918. Nové překlady v tomto dvojjazyčném vydání zahrnují převážně básně napsané po roce 1914, ale také „Zónu“ (v první anglické verzi od Samuela Becketta, která odpovídá originálu použitím rýmu) a některé další předválečné básně. Po sto letech zůstávají stejně odvážné a živé jako v době svého vzniku.
„Apollinaire je poezie, která vás a svět zve dovnitř, místo aby ho s opovržením odmítala... Tato krásně vypravená a přitom levná kniha nám připomíná (jeho) genialitu a ukazuje nám, že vysoké, průkopnické umění nemusí být zastrašující nebo zakazující. '
- Nicholas Lezard, Guardian
'Apollinaire je originální kubistický kabaretiér, v jedné chvíli samý Gemütlichkeit a vibrato a v další šok z nové fotomontáže a postdekadentní absintové kocoviny... Beverley Bie Brahicová se v knize Malé auto soustředila především na pozdějšího Apollinaira. Titulní báseň popisuje cestu autem z Deauville do Paříže v srpnu 1914, při níž „se loučíme s celou érou“. Čichajíce poilitickou změnu ve větru, psi vyjí nad hranicemi... Apollinaire byl v následujícím dění poměrně v ráži (požádal o převelení z Nîmes na frontu), ale tvoří poučný kontrast s anglofonní partou. Mezi hrůzami války a rozkošemi nevinnosti a marnivosti, kterým se oddává v bezpečné vzdálenosti od chevaux de crises, neexistuje přímá opozice ...
Mezi Malým autem a jejími verzemi Francise Pongeho (Nedokončená óda na bláto) se Brahicová stala neocenitelným prostředníkem, který je na nejlepší cestě udělat pro francouzskou poezii to, co Michael Smith udělal pro španělskou nebo Michael Hofmann pro německou. Malé auto je naprosto úchvatná inscenace a my bychom se měli znovu pokořit před malými „hromovými paláci“, k nimž Apollinaire přirovnával své nádherné básně. '
- David Wheatley, Žluté pero
'Básník a pornograf, kacíř a vyznamenaný válečný hrdina, Apollinaire byl kubismus v akci: eliminace času a prostoru v jediném obrazu, rýmování profánního s hlubokým... Když psal jako pěšák za první světové války, zdálo se, že pokorně vyhlašuje válku samotným obrazům války - vyřezával zákopy z nugety, slyšel praskání zátek od šampaňského v přívalu bomb a představoval si duše padlých sešité dohromady jako kůže v kožichu -, aby dal svěží smysl nesmyslné době a našel milost tam, kde byla jen hanba. Nové překlady Beverley Bie Brahicové přinášejí tyto depeše z frontové linie a avantgardy, stále živé jako první polibek, živé jako syrová rána. '
- Bulletin Poetry Book Society
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)