Hodnocení:
Kniha popisující legendy o králi Artušovi v překladu Keitha Bainese má celkově smíšené hodnocení. Mnozí čtenáři oceňují její přístupnost a vypravěčský styl, díky němuž je vhodným úvodem do artušovských legend. Některé kritiky však upozorňují na předvídatelnost a občasnou nudnost obsahu.
Klady:⬤ Přístupná a čtivá kniha, díky čemuž je vhodná pro začátečníky v oblasti artušovských legend.
⬤ Dobře strukturovaná, s užitečnými úvody a slovníčky.
⬤ Poskytuje historický vhled do slavných příběhů.
⬤ Mnoho čtenářů ji považuje za příjemnou a hodnou opakovaného čtení.
⬤ Skvělá doprava a kvalita produktu.
⬤ Předvídatelný děj, na který upozorňují zejména čtenáři obeznámení s koncem.
⬤ Někteří recenzenti považují styl psaní za nudný, opakující se a postrádající emocionální hloubku.
⬤ Fyzická kvalita knihy (například použitý materiál) může být špatná.
⬤ Ne každému se líbí styl vyprávění, někteří mají pocit, že postrádá poutavost.
(na základě 49 hodnocení čtenářů)
Tato historická kniha může obsahovat četné překlepy a chybějící text. Kupující si obvykle může zdarma stáhnout naskenovanou kopii originálu knihy (bez překlepů) od vydavatele.
Není indexována. Není ilustrováno. Vydání z roku 1910.
Úryvek: ...
a zelený štít a zelené kopí. A pak se seběhli se všemi svými silami a lámali svá kopí do rukou.
Potom vytáhli meče a zasadili mnoho smutných ran, a jeden z nich druhého zranil úplně zle. A nakonec při přepadu Beaumains svým koněm udeřil koně zeleného rytíře do boku, takže padl k zemi. Zelený rytíř se pak svému koni lehce vyhnul a oblékl ho pěšky.
Ten spatřil Beaumainse, a tím se na něj vrhl, a dlouho se na sebe hnali jako dva mocní kempové a bolestně oba krváceli. S tím přišel damosel a řekl: "Můj pane zelený rytíři, proč pro hanbu tak dlouho stojíte a bojujete s kuchyňským knechtem? Bohužel, je to hanba, že jste se kdy stal rytířem, vidět takového chlapce, jak se utká s takovým rytířem, jak tráva přerostla obilí. V tom se zelený rytíř zastyděl, a proto dal velkou ránu silou a proklál svůj štít skrz naskrz.
Když Beaumains viděl, jak mu štít rozštípl, trochu se za ten úder a za její řeči zastyděl, a pak mu dal takovou ránu na helmu, že padl na kolena. A tak ho Beaumains náhle strhl na zem a plazil se.
Tehdy ho zelený rytíř požádal o milost, vydal ho siru Beaumainsovi a prosil ho, aby ho nezabil. Vše je marné, řekl Beaumains, neboť zemřeš, jen když mě tento damosel, který se mnou přišel, bude prosit, abych ti zachránil život. A tím si rozvázal přilbu, jako by ho chtěl zabít.
Bůh ti žehnej, falešný kuchyňský pážete, nikdy tě nebudu prosit, abys mu zachránil život, neboť nikdy nebudu tolik v tvém nebezpečí.
Pak zemře, řekl Beaumains. Ne tak tvrdošíjně, ty chlípníku, řekl damosel, abys ho zabil. Běda, řekl zelený rytíř, nedopusť, abych zemřel pro spravedlivou...
