Filozofie konce umění v Hegelovi, Nietzschem a Dantovi

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

End-Of-Art Philosophy in Hegel, Nietzsche and Danto

Obsah knihy:

Tato kniha zkoumá málo pochopené teze o konci umění u Hegela, Nietzscheho a Danta. Tvrzení o konci umění je často spojováno s koncem určitého standardu vkusu nebo dovedností.

Na hlubší úrovni se však vztahuje k proměně toho, jak filozoficky chápeme náš vztah ke "světu". Hegel, Nietzsche i Danto usilují filozoficky o překonání karteziánského dualismu a překreslují tradiční hranice mezi myslí a hmotou. Hegel vidí překonání materiálního v ideálním, Nietzsche srovnává oba světy do jednoho a Danto dělí svět na reprezentující a nereprezentující materiál.

Tyto pokusy o překonání dualismu vyžadují pojetí sebe sama, které se výrazně liší od tradičních představ; nově načrtnuté hranice ukazují, že umění a filozofie uchopují podstatné, ale odlišné aspekty lidské existence. Ani jedna z perspektiv však tuto dualitu plně neuchopuje.

Zdání konce umění nastává, když je jednomu aspektu dána přednost: u Hegela a Danta je to esencialistická optika filosofie a v Nietzscheho případě transformační síla umělecké tvorby. Kniha tedy dokládá, že tvrzení o konci umění se vyhneme, pokud teorie umění propojí vnitřní praxi umělecké tvorby se všemi historickými formami umění.