Etnografie po antice: Cizí země a národy v byzantské literatuře.

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Ethnography After Antiquity: Foreign Lands and Peoples in Byzantine Literature

Obsah knihy:

Ačkoli řečtí a římští autoři psali etnografické texty popisující cizí kultury, zdá se, že etnografie z byzantské literatury po 7. století př.

n. l. mizí - což je pro kulturu tak silně ztotožněnou s římským impériem matoucí výjimka.

Přesto měli Byzantinci, geograficky umístění v srdci převratů, které vedly od antického k novověkému světu, bohaté a propracované znalosti o kulturách, s nimiž bojovali a vyjednávali. Kniha Etnografie po antice zkoumá případy i opomenutí byzantské etnografie a zkoumá politické a náboženské motivace pro psaní (či nepsaní) o jiných národech.

Anthony Kaldellis ukazuje, že byzantští autoři využívali etnografie obsažené v klasických dějinách, vojenských příručkách, spisu Konstantina VII. De administrando imperio a náboženské literatuře jako prostředek kritiky vlastního státu nebo k prokázání římsko-křesťanské nadřazenosti nad islámem.

Dochází k překvapivému závěru, že Byzantinci nevnímali kulturní rozdíly čistě teologickým prizmatem: jejich římská identita, spíše než jejich ortodoxie, byla zásadním rozdílem od kultur, které považovali za kacířské a barbarské. Kniha Etnografie po antice, která vyplňuje dosud nevysvětlenou mezeru mezi antikou a oživením etnografie v pozdně byzantském období, nabízí nový pohled na to, jak se Byzanc stavěla k dramaticky se měnícímu světu a vůči němu.