Ethica Nicomachea

Recenze čtenářů

V recenzích se objevují různé zkušenosti s knihou, přičemž jsou zdůrazňovány jak pozitivní aspekty, jako je včasné dodání a vynikající stav, tak i významné problémy s některými vydáními, která postrádají potřebné vědecké prvky a jsou jazykově nesprávná.

Včasné dodání, vynikající stav při dodání, chválena její hodnota pro klasiky a označena za základní zdroj pro pochopení západní civilizace.

Některá vydání, zejména Kessingerova verze, postrádají pro aristotelskou vědu důležitá Bekkerova čísla. Vyskytl se také problém s obdržením poškozené knihy ve špatném jazyce (řečtina místo angličtiny).

(na základě 6 hodnocení čtenářů)

Obsah knihy:

Zdá se být jasné, že štěstí je konečným cílem, ke kterému lidský život směřuje.

Co je však skutečnou podstatou štěstí? Aristoteles (384-322 př. n.

l.) se s touto ožehavou otázkou vypořádává v Etice Nikomachově, kterou pro toto vydání přeložil a vhodnými poznámkami opatřil Julio Palli Bonet. Mezi mnoha hodnotami, které lze filosofovi ze Stagiry (Makedonie) připsat, patří tento text do posledního období jeho tvorby a je bezpochyby nejvlivnějším a nejpropracovanějším z jeho spisů o etice. Dílo, které je výsledkem výběru provedeného jeho synem Nikomachem, odtud název s poznámkami, které autor sám používal při svých lekcích na lyceu, shrnuje s naprostou jasností klíč k morální reflexi svého autora.

Ještě záslužnější je však skutečnost, že je to právě on, kdo se poprvé v univerzální literatuře zabývá touto disciplínou jako samostatným filosofickým odvětvím. Pro Aristotela, jak upozorňuje v úvodu Teresa Martinez Manzano, není etika, věda o návycích a charakteru, pouze teoretickým poznáním, ale má i praktický rozměr při hledání ctnosti, nejcennějšího dobra, neboť je dědictvím duše.