Antony

Obsah knihy:

"ANTONIE není melodrama, ANTONIE není tragédie, ANTONIE není divadelní hra. ANTONIE je herectví lásky, žárlivosti a hněvu v pěti dějstvích.".

Alexandre Dumas (p re)

"... večer prvního představení ANTONIE v roce 1831. Byla to vřava, bouře, šumění... žádná nadsázka to nedokáže popsat. Publikum bylo v deliriu.

Tleskali, vzlykali, plakali a křičeli. Všechny mladé ženy byly do Antonia beznadějně zamilované.

Mladí muži by si pro Ad le d'Herveyho vystřelili mozek z hlavy. Moderní lásku obdivuhodně a se zcela mimořádnou intenzitou ztvárnili Bocage a paní Dorvalová: Bocage jako osudový muž a paní Dorvalová jako vnímavá žena par excellence. Spalující vášeň hry rozbušila každé srdce....

Skutečně promlouvají postavy, nikoli autor, jak se dnes často stává. Alexandre Dumas má skutečně onu neosobnost, bez níž se neobejde žádný skutečný dramatik. Bere muže a ženy, strká je do vášnivého děje, nutí je žít, milovat, trpět, pracovat, podle osudovosti hry, ale sám sebe neprozrazuje.".

Th ophile Gautier.

"Náš autor, opilý mládím a vitalitou, předhodil davu, dychtivému po emocích, ANTONIA, jehož móda byla šílenstvím. Kreslírny se náhle zaplnily davy mladých mužů s bledými tvářemi, huňatým obočím, kostnatými obroučkami, dlouhými černými vlasy a očima zakrytýma želvovinovými brýlemi.".

Eug ne de Mirecourt.