Vůně času: Filozofický esej o umění prodlévat

Recenze čtenářů

Kniha se setkala se smíšenými ohlasy, někteří čtenáři chválí její filozofické postřehy a úvahy o moderním životě, jiní kritizují její složitý styl psaní a nesrozumitelnost. Mnozí ji považují za podnětnou a relevantní pro současné problémy, ale někteří mají pocit, že se jí nedaří udržet souvislou argumentaci a je příliš spletitá.

⬤ Pronikavý a podnětný obsah
⬤ relevantní diskuse o vnímání času a moderního života
⬤ podporuje rozjímání a přemýšlení
⬤ poutavé pro zájemce o filozofii
⬤ někteří čtenáři ji považují za povznášející s pozitivním nadhledem.

⬤ Složitý a spletitý styl psaní, který může být obtížné sledovat
⬤ postrádá jasnou dějovou nit
⬤ některé myšlenky se zdají být opakované nebo ne zcela rozvinuté
⬤ pro běžné čtenáře může být příliš akademický
⬤ některé části mohou působit jako suché „vafle“.

(na základě 20 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Scent of Time: A Philosophical Essay on the Art of Lingering

Obsah knihy:

Uznávaný kulturní teoretik Byung-Chul Han ve svých filozofických úvahách o umění prodlévat tvrdí, že hodnota, kterou dnes přikládáme vita activa, způsobuje krizi našeho smyslu pro čas. Naše lpění na vita activa vytváří imperativ práce, který degraduje lidskou bytost na pracující zvíře, animal laborans.

Hyperaktivita, která charakterizuje naši každodenní rutinu, zároveň zbavuje člověka schopnosti prodlévat a schopnosti kontemplace. Proto se stává nemožným prožívat čas jako naplněný.

Han se opírá o řadu myslitelů včetně Heideggera, Nietzscheho a Arendtové a tvrdí, že tuto časovou krizi můžeme překonat pouze tím, že oživíme vita contemplativa a znovu se naučíme umění prodlévat. To, co lidi odlišuje od ostatních živočichů, je totiž schopnost reflexe a kontemplace, a když život znovu získá tuto schopnost, toto umění prodlévat, získá na čase a prostoru, na trvání a rozlehlosti.