Unesený západ: Tragédie střední Evropy

Recenze čtenářů

V recenzích uživatelů se mísí zklamání a pozitivní ohlasy na knihu, která se skládá z krátkých esejů a projevů z 80. let. Zatímco někteří čtenáři nacházejí v Kunderových postřezích o střední Evropě hodnotu, jiní knihu kritizují pro její nedostatečnou hloubku a vnímají marketingové strategie, které působí neupřímně.

Někteří čtenáři oceňují Kunderovy pronikavé úvahy o nejisté existenci malých národů ve střední Evropě a jeho schopnost zůstat aktuální i po pádu komunismu. Psaní je popisováno jako zajímavé a čtivé.

Mnozí recenzenti kritizují knihu jako nedostatečně rozvinutou, působící spíše jako sbírka recyklovaných esejů než jako ucelené dílo. Objevuje se zklamání ohledně marketingové taktiky prezentovat krátké spisy jako plnohodnotnou knihu, což vede k pocitu, že je čtenář zneužíván.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

A Kidnapped West: The Tragedy of Central Europe

Obsah knihy:

Krátká sbírka brilantních raných esejů, která nabízí fascinující kontext pro další kariéru Milana Kundery a nastavuje zrcadlo nedávným evropským dějinám. Je také pozoruhodně prozíravá, pokud jde o současnou ruskou agresi na Ukrajině a její hrozbu pro zbytek Evropy.

Raná literatura faktu Milana Kundery má v naší době obzvlášť silný ohlas. Kundera se v nich zastává "malých národů" Evropy, které jsou svou kulturou západními národy s hlubokými kořeny v Evropě, přestože Rusko v Maďarsku, Československu, Polsku, na Ukrajině a jinde zavedlo své vlastní komunistické politické režimy. Kundera varuje, že skutečnou tragédií zde není Rusko, ale Evropa, jejíž vlastní identita a kultura jsou přímo zpochybňovány a ohrožovány způsobem, který může vést k jejich zničení. Bije na poplach, který v našem jednadvacátém století zní hlasitě a jasně.

Esej z roku 1983 v překladu Edmunda Whitea ("Tragédie střední Evropy") a přednáška mladého Milana Kundery z roku 1967 pro Svaz českých spisovatelů uprostřed Pražského jara ("Literatura a malé národy"), kterou poprvé přeložila Linda Asherová, jsou psány hlasem, který je zároveň osobní, prudký a úzkostný. Kundera se zde jeví již jako jeden z našich velkých evropských spisovatelů a vpravdě náš současník. Každé dílo je uvozeno krátkým představením francouzského historika Pierra Nory a francouzského politologa českého původu Jacquese Rupnika.