Nevědomost

Recenze čtenářů

Nevědomost Milana Kundery je kontemplativní román, který se zabývá tématy nostalgie, vzpomínek a citového zmatku exulantů, kteří se po dlouhé nepřítomnosti vracejí do své vlasti. Přestože je bohatý na filozofické postřehy a úvahy postav, vyprávění někdy působí roztěkaně a může postrádat strhující děj.

Mnozí čtenáři oceňují Kunderovu schopnost povýšit prostá gesta a vzpomínky na hluboká filozofická zkoumání. Za silnou stránku románu je považována jeho stručnost, která umožňuje rychlé, ale působivé čtení. Psaní je popisováno jako poetické, poutavé a bohaté na myšlenky, které nutí k zamyšlení. Postavy Ireny a Josefa rezonují se čtenáři a nabízejí osobní, ale univerzální vhled do zkušeností přistěhovalců a povahy návratu domů. Začlenění témat, jako je národní identita a ztracená láska, dodává vyprávění hloubku a působivost.

Kritici upozorňují, že děj může působit rozmělněně a klikatě, někteří naznačují, že román se čte spíše jako série úvah než jako ucelený příběh. Objevují se zmínky o postavách, které působí egocentricky nebo nesouvisle, což vede k momentům frustrace čtenářů. Někteří mají pocit, že Kunderovy vypravěčské postupy, ačkoli jsou jedinečné, mohou někdy narušovat vývoj postav nebo bránit plynulosti příběhu. Několik čtenářů zjistilo, že filozofické úvahy vedou ke zmatku, což ztěžuje udržení zaujetí pro vyprávění.

(na základě 60 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Ignorance

Obsah knihy:

"Kundera opět přináší svůdnou, inteligentní zábavu... (s) elegancí a grácií.“ -- Washington Post Book World

"Nic jiného než mistrovství.“ -- Newsweek

Brilantní román ze současné Prahy od jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů naší doby. Kundera je jedním z nejvýznamnějších autorů současnosti.

Muž a žena se náhodně setkávají při návratu do vlasti, kterou před dvaceti lety opustili, když se rozhodli stát se vyhnanci. Podaří se jim navázat na nit jejich podivného milostného příběhu, který byl přerušen téměř hned po svém začátku a poté se ztratil v proudu dějin? Pravdou je, že po tak dlouhé nepřítomnosti „se jejich vzpomínky už neshodují“. Vždy se domníváme, že naše vzpomínky se shodují se vzpomínkami milované osoby, že jsme prožívali totéž. Ale to je jen iluze. Jen ten, kdo se vrátí po dvaceti letech, jako Odysseus vracející se na rodnou Ithaku, může být oslněn a ohromen pozorováním bohyně nevědomosti z první ruky.

Kundera je dnes jediným autorem, který dokáže vzít závratné pojmy, jako je nepřítomnost, paměť, zapomínání a nevědomost, a přetvořit je v materiál pro román a mistrně je zaranžovat do polyfonního a dojemného díla.