Tibetská kniha mrtvých: životopisná kniha

Recenze čtenářů

Kniha je odborným a zároveň zábavným průzkumem historie a mylných představ o Tibetské knize mrtvých. Nabízí hluboký vhled do kulturní výměny mezi Západem a tibetským buddhismem a zároveň kritizuje mylné představy o původu textu. Zatímco někteří čtenáři ji považují za poutavou a zasvěcenou, jiní kritizují její stručnost a problémy s formátováním.

⬤ Poutavý a zábavný styl psaní
⬤ nabízí cenné poznatky o západních mylných představách o tibetském buddhismu
⬤ doporučeno více uživateli
⬤ spojuje humor se seriózní vědeckou prací.

⬤ Krátký rozsah s nešikovným formátováním
⬤ někteří čtenáři mají pocit, že by mohla být stručnější
⬤ chybí komplexní pokrytí všech relevantních vydání textu.

(na základě 10 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Tibetan Book of the Dead: A Biography

Obsah knihy:

Jak excentrický spiritualista z Trentonu v New Jersey pomohl vytvořit nejslavnější text tibetského buddhismu

Tibetská kniha mrtvých je nejslavnějším buddhistickým textem na Západě, kterého se od roku 1927, kdy byl poprvé vydán v angličtině, prodalo více než milion výtisků. Carl Jung k ní napsal komentář, Timothy Leary ji přepracoval jako příručku pro drogový trip a Beatles citovali Learyho verzi ve své písni "Tomorrow Never Knows". V nedávné době knihu přijalo hospicové hnutí, zapsalo ji na seznam Penguin Classics a vznikla z ní audiokniha, kterou čte Richard Gere. Přesto, jak píše uznávaný spisovatel a znalec buddhismu Donald Lopez, "Tibetská kniha mrtvých není ve skutečnosti tibetská, není to ve skutečnosti kniha a není ve skutečnosti o smrti". V tomto poutavém úvodu a stručné historii Lopez vypráví zvláštní příběh o tom, jak se poměrně neznámá a tvárná sbírka buddhistických textů nejasného původu stala na Západě tak uctívanou - a tak nepochopenou.

Ústřední postavou tohoto příběhu je Walter Evans-Wentz (1878-1965), výstřední učenec a duchovní hledač z Trentonu v New Jersey, který, přestože neznal tibetský jazyk a nikdy tuto zemi nenavštívil, vytvořil a pojmenoval Tibetskou knihu mrtvých. Lopez tvrdí, že Evans-Wentzova kniha je ve skutečnosti mnohem více americká než tibetská a že má větší dluh vůči teosofii a madam Blavatské než vůči lámům ze Země sněhu. Lopez se domnívá, že trvalá přitažlivost knihy pramení nejen z jejího původu v magickém a tajemném Tibetu, ale také ze způsobu, jakým Evans-Wentz přeložil text do jazyka velmi americké spirituality.