Recenze čtenářů
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 12 hlasů.
Původní název:
Restorative Just Culture in Practice: Implementation and Evaluation
Obsah knihy:
Kultura spravedlivé nápravy se stala hlavním cílem mnoha organizací ve zdravotnictví i jinde. Zatímco "spravedlivá kultura" je předmětem některých zbytkových pojmových diskusí (např. retribuční politiky organizované na základě pravidel, porušení a důsledků jsou "prodávány" jako spravedlivá kultura), důkazní základna a obchodní důvody pro restorativní praxi rostou a vyvolávají rostoucí celosvětový zájem. V návaznosti na incident se restorativní praxe ptá, kdo je postižen, jaké jsou jeho potřeby a čí povinností je tyto potřeby naplnit. Cílem restorativních postupů je zapojit do řešení a nápravy škod účastníky z celé komunity.
Tato kniha nabízí vedoucím představitelům organizací a zúčastněným stranám praktického průvodce zkušenostmi s realizací.
A vyhodnocování restorativních postupů a vytváření udržitelné spravedlivé restorativní kultury. Obsahuje pohledy vedoucích pracovníků, teoretiků, regulátorů, zaměstnanců a zástupců pacientů. Podle našich nejlepších znalostí dnes na trhu neexistuje žádná kniha, která by fungovala jako průvodce zaváděním a hodnocením spravedlivé a učící se kultury a restorativních postupů. Tato kniha má tuto mezeru zaplnit. Kniha poskytne mimo jiné přehled principů a postupů spravedlivé kultury a restorativních postupů; vyvážené pojednání o různých implementacích a hodnoceních spravedlivé kultury a restorativních postupů; návod pro vedoucí pracovníky, co je třeba v jejich vlastních organizacích zastavit, začít, zvýšit a snížit; a pozornost věnovanou filozofickým a historickým tradicím a předpokladům, které jsou základem spravedlivé kultury a restorativních postupů.
Zájem o "spravedlivou kulturu", a to nejen ve zdravotnictví, ale i v dalších oblastech kritických pro bezpečnost, v posledním desetiletí neustále roste. Jedná se o trendovou oblast. Ukázalo se přitom, že dvacet let staré retribuční modely nejenže brání urychlení výkonnosti a zlepšení organizace, ale v některých případech se staly i tupým personálním nástrojem, výrazem moci nad spravedlností a způsobem, jak potlačit poctivost, podávání zpráv a učení se. Novinkou je tedy restorativní úhel pohledu na spravedlivou kulturu, jak byl vyvinut v posledních několika letech a jak je nyní praktikován a aplikován v oblasti lidských zdrojů, prevence sebevražd, zlepšování zdravotní péče, regulačních inovací a dalších oblastech.
