Disguise in George Sand's Novels
Sandišůtské hrdinky se kolem mužů točí ve svých společenských a sartoriálních převlecích jako můry kolem plamenů svíček.
Jak však ukazuje převlek v románech George Sandové, převlek není nástrojem ke svádění mužů, ale spíše k prosazení pravého já hrdinek. Zobrazení ženských a androgynních hrdinek v románech Rose et Blanche (1831), Indiana (1832), Lelia (1833/39), Gabriel (1839), Consuelo (1842) a La Comtesse de Rudolstadt (1844) je metaforou, která demonstruje kontinuitu identit před převlekem a po něm, jak ji George Sandová stanovuje ve své teorii menechme.
Převlek v románech George Sandové zkoumá proces zrání romantických a umělecky založených hrdinek a vyzdvihuje duchovní význam převleku jako přechodového rituálu pro zrod nového typu hrdinky: oduševnělé, sebevědomé a oddané smazávání nerovnosti pohlaví a pomoci chudým.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)