Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.
The Eye of History: When Images Take Positions
Zkoumání interakce estetiky a politiky ve "fotoepigramech" Bertolta Brechta.
V letech 1938 až 1955 vytvářel Bertolt Brecht obrazové a textové montáže, když svůj pracovní deník ( Arbeitsjournal ) a svérázný obrazový atlas War Primer plnil válečnými fotografiemi vystřiženými z časopisů a doplňoval je vlastním epigramatickým komentářem. Georges Didi-Huberman v této knize zkoumá interakci politiky a estetiky v těchto výtvorech a vysvětluje, jak se pro Brechta, potulného básníka v exilu, staly prostředkem k "zaujetí stanoviska" k nacistické válce v Evropě. Kniha Oko dějin, ilustrovaná stránkami z Arbeitsjournalu a Válečné prvotiny a kontextuálními obrázky včetně plakátů s básněmi Raoula Hausmanna a kreseb Waltera Benjamina, nabízí nový pohled na důležitá, ale málo známá Brechtova díla.
Didi-Huberman ukazuje, že Brecht zaujímal stanoviska, aniž by se stavěl na jednu stranu; pomocí těchto montáží zpochybňoval názory tisku a navrhoval jiná čtení, nabízel stylistickou a politickou odpověď na nevyhnutelnou viditelnost historických událostí, kterou umožnilo fotografické médium. Brechtovy montáže narušují a zkoumají tuto viditelnost tím, že srovnávají zobrazení války nalezená v časopisech s jeho vlastními epigramy - "dokumentární lyrikou", která rozebírá a přetváří moderní historii. Montáže vytvářely smysluplný nepořádek, odhalovaly pravdu tím, že ji dezorganizovaly - proces, který Didi-Huberman nazývá "dialektikou monteura". Tato díla jsou příkladem "očí historie" - kdy vidění může zároveň prohlubovat a kritizovat historické poznání. Montáže jsou podle Didi-Hubermanové Brechtovými nejbenjamínovštějšími díly.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)