Hodnocení:
Z recenzí knihy vyplývá, že se jedná o dobře zpracovanou poctu Delacroixovi a Maroku, která nabízí zasvěcené úvahy o umělci i marocké kultuře. Chválí se poutavost a informativnost psaného textu s unikátním pojetím oslovení Delacroixe prostřednictvím dopisu napříč časem. Někteří recenzenti však kritizují autorovo silné zaměření na marocký vliv v Delacroixově díle s tím, že je možná přehnané.
Klady:⬤ Dobře zdokumentované a dobře napsané
⬤ Poskytuje vhled do Delacroixovy i marocké psychologie
⬤ Příjemné čtení
⬤ Silná citlivost a poetická citlivost autora
⬤ Dobré reprodukce a citace obrazů.
Autorův marocký pohled může příliš zdůrazňovat vliv Maroka na Delacroixe; Některé historické souvislosti týkající se Delacroixových děl mohou být přehlédnuty nebo zjednodušeny.
(na základě 3 hodnocení čtenářů)
„Protože jsi „nejsugestivnější ze všech malířů“, myslím, že tě mohu přivést zpět do Maroka prostřednictvím kouzla slov.
Dokážu si vás představit na začátku roku 1832, elegantního a zdrženlivého mladého muže, jak opouštíte svůj ateliér v ulici des Fossés-Saint-Germain a zanecháváte za sebou světlo, které bylo zadržováno, bráněno nízkou šedou oblohou, aby se rozzářilo, krátké a slabé světlo, na které si Pařížané nakonec zvykli. O několik dní později, když tuto čtvrť opouštíte, vás zaplaví světlo tak jasné, tak plné, tak brutální, že vás to šokuje.
Jste ve Středozemním moři a zároveň stojíte tváří v tvář Atlantickému oceánu.“ Tahar Ben Jelloun vzdává hold Eugènu Delacroixovi, který se během své cesty do severní Afriky obrátil ke světlu. Kromě geniálního malíře však oslavuje krásu celé země: Maroka.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)